štěstí nám nepřálo [ BkDk KiriKami ]

PŘIZNÁNÍ.

Denki pov.

Koukal jsem na něj jak na debila..
Vážně řekl to slovo na M!? ,,miluju tě Denki.." usmál se a dal mi pusu na tvář. Už to řekl po druhý! Co mám teď dělat? Mam mu to říct taky? Nebude to trapný! Do piči teď si nevím rady. ,,tě sem pustil děda?" ,,Hmm.. trošku mi promluvil do duše." Zasmál se a já musel taky. ,,jo to on rád dělá.. takže.. takže ti řekl ať mi řekneš že mě miluješ?" ,,ne.. jen mi pomohl abych to dal na jevo.. lásko pojď ještě spát.."
Lásko!? Jak kdy co!! ,,Kiri počkej.."
,,na co mám čekat? Řekl jsem ti že tě miluju a teď chci spát."  Já si povzdechl.

Deku pov.

Jsem v koupelně a v ruce držím prášky.. lepší se zabít než čekat až umřu.. už jsem si je chtěl vzít ale zazvonil Zvonek. Kurva to už se nemůžu v klidu zabít?! Šel jsem dolů a otevřel jsem dveře ale když jsem viděl kdo tam stojí chtěl jsem je zase zavřít ale on je držel. ,,Bakugou pusť ty dveře.." ,,ne.." já je nakonec otevřel. On bez pozvání vešel do vnitř. ,,emm.. chci se ti omluvit.. ani nevím proč jsem žárlil.. přece spolu nechodíme.."
Já se zasmál. Vězně až teď!? ,,to máš pravdu. A nespal jsem s ním!" ,, já vím.. věřím ti.. a mrzí mě to co jsem řekl.." já se na něj podíval. ,,myslím si že už je to jedno.." falešně jsem se usmál. ,,miluju tě.." řekl mi a já se zmohl jen na to otevřít pusu. Bakugou ke mě udělal víc kroku. ,,můžeš mi dopustit.. prosím.." usmál se na mě ale já otočil svoji hlavu do kuchyně.. kde jsem zahlédl fotky. Do očí se mi nahrnuli slzy. ,,Deku? Proč brečíš" já k němu přišel a objal jsem ho. Teď to objetí potřebuju. ,,máma.. máma je mrtvá" ,,ššš jsem tady" ucítil jsem jak mě objal kolem pasu.

Denki pov.

,,Kirishimo.. vstávej" trošku jsem s ním zatřásl ale s ním to ani nehlo. ,,vážně vstávej.."

,,Hmm" podle toho jsem usoudil že je vzhůru. Kiri se na ně otočil a usmál se.
,, dobré ráno.." naklonil se ke mě a já nadzvedl obočí. ,, dobré Kiri." Řekl jsem a vzal si na sebe mikinu. ,,pojď na snídani.. pokud ji vynechám děda mě zabije a tebe nejspíše taky." Odvětil jsem mu a on se jen usmál a vstal. Ještě jsem si vzal brýle ale když jsem se otočil zpátky stál u mě už Kiri docela jsem se lekl ne že ne. ,,asi bude lepší když pojedu domů.." řekl. Nechci aby jel.. můj mozek bojoval z mým srdcem ale jelikož u mě vždy vyhraje mozek tak jsem řekl největší kravinu všech dob. ,,Hmm taky si myslím."
Uviděl jsem jeho docela ublížení výraz.. Denki! Kirishima si teď bral mikinu. ,,tak jsem to nemyslel.."
,,ale jo myslel.." pípl a odešel z mého pokoje. Nějakou chvíli jsem tam stál a nadával si. Pak když jsem se vzpamatoval jsem běžel za ním.

,,Kiri počkej!" Seběhl jsem rychle schody a zrovna ho zastavil. ,,promiň.." pípl jsem a on se jen uchechtl. ,,k sakru Denki! Já se ti význam a ty se chováš jakoby ti to bylo úplně Šuma fuk! Fajn to že jsi mi to neoplatil chápu ale takhle se ke mě chovat fakt nemusíš.." měl pravdu.. zase moje chyba. No jo ale to bych nebyl já že abych zase něco neřekl.

,,fajn! Tak si jdi! Ani nechápu jak tě sem děda mohl pustit!" Zařval jsem.
,,dokážeš ty jednou něco říct abys sis nikoho nebral do huby s hlavě nikoho neobviňoval!?" Kiri otevřel dveře a odešel.

,,ten hoch má pravdu.. Denki.. pokud jsi nejsi jistý jestli tě opravdu miluje.. tak miluje, ten kluk tě miluje víc než jsem si myslel.. no ale teď je otázkou jestli to cítíš stejně.." já se podíval na dveře a rychle je otevřel naštěstí si zrovna sedal.

,,počkej!" Doběhl jsem k autu a otevřel jsem dveře. On se na mě jen podíval ale vystoupil. ,,co maš ještě na srdci?" Zeptal se arogantně. ,,na srdci mám spoustu věcí.. ale tohle ti říct musím. Miluju tě Kiri jasný? Když jsi mi to ráno řekl byl jsem v šoku.. ale já vím že tě miluju!" Řekl jsem to tak rychle že jsem sotva popadnul dech.

Baku pov.

Deku si lehl na gauč a já mu šel udělat čaj. Když jsem uviděl ty fotky. Necítil jsem se vůbec dobře.. chudák Deku.. přišel o mámu. Když jsem měl čaj hotový vracel jsem se s ním i do obýváku. Ale když jsem zjistil že Dkeu spí tak jsem čaj odložil na stolek vzal nějakou deku a přikryl ho. ,,pořádně se prospi" zašeptal jsem a dal mu pusu na čelo.

Nevěděl jsem co dělat tak jsem šel zase do kuchyně a že půjdu udělat něco k jídlu. Taky že udělal. Udělal jsem činu. Když jsem měl hotovo vše uklizeno potřeboval jsem na záchod.

Když jsem vyšel na záchod vše se zdálo být v naprostém pořádku no než.. jsem si všiml prášku na zemi.. a že jich bylo. Proto jsem neváhal a hned se rozeběhl do obýváku.

,,DEKU!" třásl jsem s ním. ,,DOPRDELE DEKU!" zařval jsem a to už jsem uslyšel jen mumlání. ,,Deku vzbuď se."
,,proč?" Zeptal se mě nechápavě. ,,vzal sis nějaké prášky?" ,,cože?" ,,Deku tak vzal sis něco!?" ,,Ne!" To mi spadl kámen ze srdce.

Když si Deku sedl tak jsem usoudil že už je vzhůru úplně.

,,proč?" Zeptal jsem se a podíval se na něj.  ,,můj život už nemá smysl Baku.." já se na něj ze strachem podíval.

,,ty-ty jsi se chtěl zabít?" On jen přikývl. ,,proč?" ,, protože jsem ztratil tebe Denkiho mámu s už nic mi nezůstalo!" Viděl jsem jak se mu do očí hrnou slzy proto jsem ho objal.
,,o mě nepřijdeš.. jen slib mi že už to někdy v plánu mít nebudeš.. a kdyby něco vše mi řekneš dobře?" Deku jen mírně přikývl a víc se nátiskl k Bakugouvi.

,,chceš jíst?" Zeptal jsem se ale on zavrtěl hlavou. ,,dobře tak se najíst později, klidně si ještě lehni já jen.. bál jsem se." Koukl jsem upřímně na něj.

No vypadá to že oba pary už jsou spolu nějak usmíření.. ale proč tak najedou? Hmm Kirishima řekl že Denkiho miluje.. je to vážně proto že k němu něco cítí.. nebo protože mluvil s Dědou?

A co Baku s Dekuem?? Baku řekl že Dekua miluje ale Deku? Bude v příští kapitole láska? Či zase drama?

TAK JSEM BACK😚‼️ JAK SE ZATÍM MÁTE?🫶🏻 A CO ŠKOLA???😻 BUDU SAMOZŘEJMĚ RADA KDYŽ MI NAPIŠTE SVŮJ VLASTNÍ NÁZOR 💗