Illic - Támhle

Rudý měsíc

Věř mi, že jsi mne lapil jak mouchu,
do sítě tužeb a sladkých lží,
nemůžu se hnout, přemýšlím o tobě v duchu,
jako motýl, co si na květině sní.
...
Tvé zprávy kouzlí mi úsměv na tváři,
tvá slova mi bouří v duši,
ani netušíš, drahý, už to stačí,
jako ďábel vlastníš mou duši.
...
Kdysi jak cizinec mohl ses mi zdát,
ale teď je to jiné, to přeci víš,
chvíle, kterých se nemusíme bát,
kouzlí mi úsměv, o kterém sníš.
...
Na venek jak cizinec jsi
s tváří kamenné sochy,
ale v srdci ti to hoří,
pocit sladké předtuchy.
...
Můra či motýl,
křehké, nevinné zvíře,
moment, co stačil,
abys propadl krásné víře.
...
Pocit, co války rozpoutal,
tornáda, požáry a potopy,
k sobě jsi mě upoutal,
do křídel jsi mi zarazil kopí.
...
Bojíš se, že uletím,
jako přelétavý sen,
trápíš se tím napětím,
nedokážeš o mě přestat přemýšlet celý den.
...
Ale neboj se, nezmizím jen tak,
jako pára nad hrncem,
se zalíbením poslouchám tvé myšlenky, a pak...
k tobě šeptám zastřeným hlasem.
...
Sám teď přemýšlíš, jak by ses cítil,
mění se to rychle a nejde popsat slovy,
teď přemýšlíš, jak bys mne chytil,
na vysvětlení potřeboval bys zaznamenat dokumenty.
...
Snažíš se co nejvíce zalíbit,
mít stejné hodnoty a mně se přiblížit,
ale v mysli máš větu co si sobě snažíš přislíbit,
"not everyone is compatible with you"
i přesto věrnost mi chceš slíbit.