Ranní hodiny, kdy čas ti ubíhá,
pomalu a potichu,
síly ti ubírá,
jak cítíš, tu trochu,
že neznámá jsi byla.
~
Ubírá se do dálek,
dalekých a předlouhých,
piješ vína pohárek
tónů neznámých pouhopouhých.
~
Nelze s tím bojovat,
nelze se bránit,
jen potichu trucovat
a cítit červeň na tváři.
~
Co jsi to jen učinil,
že srdce jsi pobláznil
a mysl mou uhranul,
aniž bys něco učinil.
~
Jako úsměv štěstí plný,
kresby hádek v diáři,
milých, dětských, praštěných,
hvězdy v duši v jasné záři.
~
Vím, že pravda být to nemůže
a že necítíš to stejně,
rozumná jsem obyčejně,
ale v mysli trhám rudé růže.
ČTEŠ
Illic - Támhle
PoesieTámhle někde, v dáli zrádné, zří tvé oko texty jasné. ... Sbírka poezií, které se občas vynoří z hloubi mé mysli. Zda povedených či nikoli, to ponechám na vkusu každého z vás. ... Slova časem podepsaná, každá z nich je příběhu strana.
