Své myšlenky si schováváš,
nedáváš je najevo,
jako písně víl, co v noci slýcháš,
když si zajdeš na jedno.
...
V pěně alkoholu zlatavého hledáš útěchu,
odpovědi na otázky pocitů halených závojem nezřetelnosti.
Slova a úšklebky její dávají ti útěchu,
že přec je tu kapka naděje prozřetelnosti.
...
Zmatení jako můry,
kolem plamene létáme stále.
Doufejme, že křídla už nám nevzplály,
když v nekonečném refrénu tančíme nadále.
...
Je to záhadné, víš.
Chci vědět, co si myslíš.
Ta nevědomost mne baví, zároveň vytáčí.
Už víš, kam tvé boty kráčí?
...
Jako by tě do vesmíru vystřelila neznámá síla,
v mikrospánku jsi se ocitl na chvíli.
Tvá raketa snů a ambicí se přec jen snažila
uletět tu stále dlouhou míli.
...
Jsou to jen slova nic neříkající nebo létající klíče?
Dveře magické se otevřou či otevřely?
Místa tajemná, chceš si sednou na půdní pohovku spíše,
lehnout si a dívat se na hvězdy na zem staženy?
ČTEŠ
Illic - Támhle
PoetryTámhle někde, v dáli zrádné, zří tvé oko texty jasné. ... Sbírka poezií, které se občas vynoří z hloubi mé mysli. Zda povedených či nikoli, to ponechám na vkusu každého z vás. ... Slova časem podepsaná, každá z nich je příběhu strana.
