Ráno vstáváš s mlhou za okny,
nic si z toho neděláš,
s úsměvem to mokré probuzení vítáš,
směješ se mezi rychlými kroky.
...
I když běžíš na tramvaj s myšlenkou, že nestíháš,
posléze Českých drah zpoždění vítáš.
Protože proč se chceš rozčilovat? Nač?
Čas uvítáš, páč aspoň někdy stíháš.
...
Můj život je komedií, kterou si užívám,
někdy ne moc milou k mé osobě, pravda.
Ztřeštěným šaškem se nazývám.
Můj osud je člověk, co si vodky rád zavdá.
...
S mokrými vlasy deštěm probíhám,
směji se mrakům do šedivé tváře.
Co jste chtěli aby se stalo? - myšlenkami odbíhám.
Klidně, mějte si své komentáře.
...
Už z dálky mne poznáš,
žlutá bunda svítí na betonu města.
Jako muffin mne lákáš a voláš:
„Pojď, daleká je ještě cesta."
ČTEŠ
Illic - Támhle
PoetryTámhle někde, v dáli zrádné, zří tvé oko texty jasné. ... Sbírka poezií, které se občas vynoří z hloubi mé mysli. Zda povedených či nikoli, to ponechám na vkusu každého z vás. ... Slova časem podepsaná, každá z nich je příběhu strana.