Strach

12 2 0
                                        

Ulice zčernalé,
pod deštěm zmodralé,
jak tam ty chvíle
zimou podepsané.
~
Cítíš přec, že blíží se třes,
rukou saháš do kapes,
čas tě tlačí, cítíš pres,
dlaně potem pokryté.
~
Neboj, to přec zvládneš,
znějí slova přítele,
ale i tak tě drží, běs,
učivo a základy stejně.
~
Je to prostě k nevíře,
že jeden pomíjivý stres,
nás vybičuje do výšin,
adrenalinového nebe.
~
Jako po schodech stoupat,
pomalu a jistě,
sem tam málem zakopávat,
o taháky na listě.
~
Jsou to jenom chytáčky,
háčky tajně skryté,
co plaší tě pomalu
a sebejistě zároveň.
~
To tam jistě nebude,
zní ten známý hlas
klidného tvého učitele,
co měří ti čas.

Illic - TámhleKde žijí příběhy. Začni objevovat