He's my brother

Za co?

Z pohledu Madison:

Sice jsem věděla, že na mě nahoře čeká Lisa, ale moje srdce volalo, že mě Leon potřebuje. A když ne mě, tak alespoň někoho vedle sebe. A to byl důvod, proč jsem se za ním rozeběhla přes celý stadion až před školu.
,,Leone!"zavolala jsem na něj přičemž se otočil.
,,Madison?" pozvedl pravé obočí. ,,Co tady....?"
Nestihl dopovědět:,,Viděla jsem, co ti udělala Tina."
,,Aha takže si přišla shánět drby."mýchl rukou a otočil se odchodu.
,,Ne počkej, nepochopil si, co jsem ti chtěla říct." zastavila jsem ho zase. ,,Vlastně si mě ani nenechal domluvit."
Leon se na mě jen otočil a založil si ruce pod prsa:,,Povídej."
Nadechla jsem se:,,Podívej já....viděla jsem...slyšela jsem, že se dole pod tribunama něco děje a tak jsem se tam šla podívat. A pak jsem tam viděla tebe, Tinu a toho kluka. Došlo mi, co se stalo. A ty si se najednou otočil a odešel pryč. A pak...pak jsem za tebou běžela."
,,Nechápu, proč si za mnou běžela."překvapil mě Leon svou větou.
,,Já...myslela jsem, že budeš potřebovat někoho, kdo ti pomůže."
,,Já nepotřebuju nikoho!" rozkřikl se Leon. ,,Ani Tinu, ani svoje zájmy a ani tebe! Pochop to a nech mě na pokoji. Ty i všichni ti z tvojí partičky jasný? Všichni mě nechte na pokoji."
S těmi slovy se otočil a odešel pryč.
Zůstala jsem tam sama. Zlomená a překvapená. Nenacházela jsem slova. Jen jsem tam tak stála a koukala, jak Leon odchází.
Nechtělo se mi už jít zpátky na stadion. Konec konců, už se stejně končí a já bych se Lise nemohla podívat do očí. Šla jsem tedy radši směrem domů.
Doma byla jen Emily, táta s Pattie byli v práci a táta nikde.
,,Ahoj Emily."pozdravila jsem ji, když jsme vešla do domu.
,,Ehm...zdravím slečno."oplatila mj pozdrav Emily. ,,Budete si přát něco k jídlu?"
,,Teď ne, nejspíš si půjdu nahoru do pokoje lehnout."odpověděla jsem a v tu ránu se zastavila. ,,Emily? Kde je Justin?"
,,Pokud vím, má nějakou důležitou schůzku."řekla po krátkém zamyšlení Emily. ,,Potřebujete od něj něco, slečno?"
,,Ani ne."mávla jsem rukou a na tváři se mi objevil ďábelský úsměv. Můžu si zpravit náladu!
Ve svém pokoji jsem měla schovaných pár zbytečností a nějaké věci ještě z minulé školy. Prohrabala jsem jednu z dvou krabic a našla, co jsem hledala. Byla to taková malá nádobka.

Svědící prášek

Tahle dětinská kravina se mi dostala do rukou díky jedné naší "pasti" na jednoho otravného spolužáka. Teď se mi taky bude na někoho otravného hodit.
Opatrně jsem přešla velkou chodbu ve druhém patře domu a tak, aby mě Emily, která v jednom z pokojů uklízela neviděla, jsem se nepozorovaně dostala do Justinova pokoje.
Ty bláho! Tak vybavenej pokoj jsem snad ještě neviděla! Já ho mám taky fakt krásnej ale tohle! Wow! Obrovská plazmová televize, psp, PlayStation, obrovská postel.....no ty vole!
Nicméně Justinovi se v jeho královské posteli moc královsky spát nebude. Přikradla jsem se k ní a na modrý polštář a pořiny vysypala celý obsah skleničky. No...nechtěla bych být v Bieberově kůži. Ale on si to zaslouží!
Se spokojeností v mém srdci jsem se vrátila do svého pokoje, kde jsem si udělala úkoly a šla si lehnout do postele.

Jak by měl příběh pokračovat? Nápady na zlepšení? Pište :)