He's my brother

Surfy

Pohled Madison:

Nedokážu přestat myslet na Leona a čím déle o něm přemýšlím, tím hůř se cítím. Nevím co mám dělat. Stále mi proudí hlavou otázky a ty nejhorší scénáře.
A zrovna, když mi bylo nejhůř, displej mého mobilu se rozsvítil. Zvedla jsem hlavu od učebnice chemie a vzala mobil do svých rukou.

Ahoj Mad :)
Máš čas? Slíbil jsem ti, že tě naučím na surfu ;-)
Ross

O můj bože! To snad není ani pravda! Vážně mi napsal Ross? Než jsem to stihla úplně vstřebat, musela jsem aspoň dvakrát otevřít a zavřít oči a zprávu si desetkát přečíst.

Jo, mám čas :) Kde se chceš sejít?

Tuhle zprávu jsem psala s naprosto roztřesenýma rukama.

Myslím, že bude lepší, když se sejdeme na nějakým místě, kde není moc lidí....Co kdybychom se sešli ve studiu?

Tak jo, to by bylo super :-)

Byla jsem jako omámená. Sakra, tohle je jak z nějakého snu.

Super :) budu tě čekat za půl hoďky.

Rychle jsem vztala a šla ke své skříni. Vypadalo to v ní jako po výbuchu jaderné bomby, ale i přes to se mi podařilo najít svoje černé jednodílné plavky. Oblékla jsem si je, dala na ně letní šaty a seběhla schody dolů do přízemí. Ani mě nepřekvapilo, že mě hned u dveří málem srazil Justin.
,,Kam se chystáš ségra."mrknul koutkem oka.
,,Tajný."
Byla jsem asi tak tajemná jako sklenice vody.
,,Jak myslíš."zasmál se. ,,Stejně je zřejmý, že jdeš někam za klukem. Že by ten tvůj Leon?"
,,Nestarej se."odfrkla jsem si.
Jeho oči byly jiné, než obvykle. Nedokážu si pomoc, ale vidím v nich něco, co jsem před tím neviděla.
,,Tak se měj."řekl poněkud ironicky.
Chystala jsem se k odchodu, když tu na mě zavolal:,,Madison?"
Překvapeně jsem se otočila.
,,Sluší ti to."řekl s úsměvem a já se snažila zakrýt svoje rudé tváře. Bohužel se mi to nedařilo a tak jsem beze slova odešla z vily.
Ve studiu už na mě čekal Ross. Měl na sobě bílé triko a volné letní kalhoty.
,,Ahoj."usmál se na mě.
Nesměle jsem kuňkla:,,Ahoj."
,,Jdeme?"
Probudila jsem se ze sna:,,Ehm...jo jasně."
Obrátila jsem se k východu a náhle jsem na svých zádech ucítila jeho dlaň. Sakra! Zase ty rudé tváře.
Ross mě vzal do svého nablýzkaného auta a já nestačila kulit oči. Ross mi galantně otevřel dveře spolujezdce:,,Račte nastoupit dámo."
Na mé tváři se objevil jasný úsměv. Sedla jsem si a když Ross zavřel dveře, měla jsem čas, abych se nahlas nadechla. O to pomaleji jsem vydechla.
To už nastupoval Ross a s pohledem upřeným do mých očí nastartoval.
,,A jedem."mrknul, když motor naskočil.
Jízda netrvala příliš dlouho, ale s Rossem jsme si stihli znovu skvěle popovídat. Povídal mi o kapele, rodině, fanoušcích a já mu zase povídala o svém otci, životu s Justinem, milé Pattie a obav z písemek.
Na pláži jsem se svlékla do plavek a Ross udělal to samé. Když mi potom vysvětloval, jak se má na pěkně správně jezdit, už jsem se viděla topit se ve vlnách.
Dlouho mě to učil. Asi dvě hodiny. Dokonce se mi podařilo sjet jednu malou vlnku.
,,Šlo ti to."pochválil mě, když už jsme seděli na dekách.
,,Myslím si, že moje tělo mluví po těch pádech jinak."
Ross se zasmál:,,Ale vážně. Na to že si jela poprvé si byla vážně dobrá."
Slunce zapadalo a já si připadala jak v nějaké telenovele.
,,Miluju tu barvu."zasnil se Ross.
,,Západ slunce?"
,,Jo."přikývnul.
Náhle se mi podíval do očí. Byla jsem jako ve snu. Nepřestávali jsme se na sebe koukat. Jeho ruka se náhle dotkla té mojí. Měla jsem pocit, že se co nevidět probudím ze sna...ale to až do chvíle co......zazvonil telefon!!!!
,,Ehm...promiň."omluvila jsem se.
Na displeji svítilo jméno Justin.
Já toho debila snad zabiju!!!