He's my brother

Sorry Leone

Z pohledu Madison:

Byla jsem jako opařená, ale nechtěla jsem na sobě dát něco znát.
Proto jsem se falešně usmála:,,Vážně? Leon ti volal?"
,,Jo!"odpověděla. ,,Povídali jsme si a tak. A ptal se na tebe."
Tak tohle už tuplem nedává smysl.
,,Co chtěl?"zeptala jsem se.
,,No....ptal se, jak se máš."
,,Aha."kývla jsem.
Proč by se na to sakra ptal?! Včera mě totálně odpálkoval. Může to být ještě divnější?

Ve škole jsme si s Lisou dali věci do skříněk a jen tak postávali na chodbě. Leona jsem ani koutkem oka nezahlédla.
Najednou se objevil Tomas:,,Liso hledá tě učitelka fyziky."
,,To bude určitě kvůli té soutěži co bude."mávla rukou Lisa a koukla na mě. ,,Hned jsem zpátky."
Tomas a Lisa odešli a já tam zůstala sama. Ovšem ne na dlouho. Znenadání se totiž někdo objevil.
,,Leone?"
,,Čau Mad."řekl provinile.
,,Co potřebuješ?" zeptala jsem se lhostejným tónem. ,,Pokud vím, nepotřebuješ nikoho."
,,Já víš...chtěl bych se..."
Já ho ale přerušila:,,Nechci nic slyšet. Ostatně stejně jako ty včera. Běž si svou cestou a mě nech být."
Otočila jsem se a odešla.

Doma na mě nikdo kromě Justina nečekal. A sakra. Vypadal dost naštvaně. Zřejmě už přišel na to, kdo ho přivedl do toho svědícího stavu.
,,Čau ségra."řekl.
,,Ehm...ahoj."odpověděla jsem a hodila svojí taškou ke gauči.
,,Co tady děláš tak brzy, je teprve tři čtvrtě na dvě."
,,Měli jsme kratší výuku."odpověděla jsem mu a při tom ho nepouštěla z očí.
,,Kam se chystáš?"zeptala jsem se, když jsem viděla, že si obouvá adidas neo.
,,Na schůzku."mrknul.
,,A kdo je ta šťastná?"vyzvýdala jsem.
,,To je tajný."pousmál se.
,,HM...skvělý no."máchla jsem rukama.
,,Nevypadáš moc šťastně sestřičko.
,,Taky nejsem."sklopila jsem hlavu.
,,Pročpak?"
,,Nevyzvýdej."oplatila jsem mu to a na jeho tváři se objevil matný úsměv.
,,Víš co? Večer si o tom pokecáme, teď spěchám."řekl k mému překvapení.
,,Kdo říkal, že se mi chce?"
,,Tak tě přinutím."zasmál se.
,,Ha ha ha."ironie.
Už odcházel a já se radovala, že je to v suchu a o mé spráškové pomstě nic neví. Bohužel u dveří se otočil.
,,A mimochodem sestřičko, vím, že s tím práškem si to byla ty. Došlo mi to už ráno. Ale to si vyřídíme, až přijdu."
A s těmi slovy zavřel dveře.

Z pohledu Justina:

Baví mě si z Madison dělat srandu. Je jako malá. No...ona je malá.
Dorazil jsem ke kavárně, kde jsem se měl s Hailey sejít. Seděla v rohu.
,,Ahoj Justine."usmála se, když mě spatřila.
,,Ahoj Hailey."oplatil jsem jí úsměv a objal ji
,,Co si potřebovala?"zeptal jsem se, když jsem si sednul.
,,Víš...poslední dobou je to dost na prd...já a Chad se hádáme a....je mi hrozně. Potřebovala jsem někoho, kdo mě utěší."
Překvapilo mě to:,,Ty a Chad se hádáte?"
,,Už delší dobu." přikývla Hailey. ,,Nechtěla jsem ti to říkat. Myslela jsem, že to přejde ale...no vidíš že nepřešlo."
Vzal jsem její ruku do dlaní:,,Víš že jsem tu pro tebe."
,,Děkuju."řekla skoro šeptem.