Roztříštěná (2021)

*****

Nechaly jsme se odvézt k These. Jakmile jsme totiž zjistily, že u ní bez problému můžeme vždy všechny tři přespat, využívaly jsme toho celkem často. Ať už šlo o letní zálety, nebo jen o nějaké studium či o filmové a seriálové večery. Její rodiče byli věčně někde pryč a ona tak měla celý dům sama pro sebe.
Jinak tomu nebylo ani dnes večer.
Pokaždé, když jsme k nim vcházeli, nedokázala jsem uvěřit, že tak opravdu bydlí někdo, koho znám. Dům byl obří s rozlehlou zahradou, bazénem i vířivkou. Měli dokonce vlastní vinný sklípek i saunu. Ve sklepě jim nechybělo posezení pro hosty nebo třeba malá posilovna.
Jenže všechna ta materiálnost Therese nemohla vynahradit rodinu. Ona byla sice nad věcí, ale já na ní často viděla, že by chtěla mít rodiče, jako jsem měla třeba já. Z holek jsem byla totiž jediná, kdo měl doma tak skvělý vztah. Theresini rodiče se z nedostatku času snažili vykoupit penězi a ona tak měla pocit, že může všechno. Proto se chovala tak, jak se chovala, prahla po pozornosti – jakékoliv. Neměla jsem jí to za zlé. Pokaždé jsem si říkala, že za jiných okolností by byla jen obyčejná holka. Nebyla by tak extravagantní.
Sofii a její rodina, to byla kapitola sama pro sebe. Katarinin příběh byl černý jako noc a Sofi se celé dětství potýkala s tím, že byla jen náhradou za ztrátu, kterou všichni utrpěli... Ani u ní doma vztahy nebyly zrovna nejnormálnější.
A Ellie... Ellie bydlela jen s mámou, která si potrpěla na pravidla, dobré známky i vytříbené chování. Proto se Ellie pokaždé držela zkrátka. Nikdy se s námi neurvala z řetězu a byla to ona, kdo nás po každé velké párty vedl domů.
Theresa pobrala v obrovské lednici čtyři piva, ze špajzu brambůrky a vyrazila do obýváku, kde jsme si posedaly před obrovskou televizi na gauč.
„Tak na dnešní večer?" Podávala nám každé otevřenou lahev.
„Na dnešní večer!" Přiťukly jsme si s úsměvy na tvářích.
„Pořád nemůžu uvěřit, že jsme dostaly propustky na letní fesťák," prohlížela si Ellie visačku, co jí visela na krku.
„Je to jak ve snu," přikývla jsem.
„Co ti Bastien pak ještě chtěl?" zeptala se Sofi a upila ze své lahve.
„Propustku," pousmála jsem se. „Zapomněl mi ji dát."
„Asi ho Simon dost zaskočil."
„Simon se choval jako kretén," zamračila se Ellie.
„Ale no tak," zasmála se Thesa. „Říkal pravdu. Však si vzpomeňte na ty videa, co na začátku zveřejňovali. Bastien není žádnej svatoušek."
„Na tom něco bude."
„Ale s Miou se tak nechoval," namítla Sofi.
„Možná mu jen bylo jasný, že se jí do kalhotek nedostane tak snadno, viď Mio?" mrkla na mě Thesa.
„Neroztáhnu nikomu nohy jen za pitomou vstupenku, Thes," protočila jsem panenky.
„To neříkám, ale taky by sis občas měla užít," rýpala dál.
„Kdybych si užívala jako ty, bála bych se, že chytnu syfilidu," ušklíbla jsem se. „Říkáš to jen proto, že jsi dneska nezabodovala, jak jsi chtěla."
„Dneska možná ne, ale alespoň jsem dostala dokonalýho francouzáka od Simona a propustku, která můj plán jistí."
„Tomu sama nevěříš," uchechtla se Sofi.
„Proč? Protože Bastien pořád jen pokukoval po Lolitě?"
„Neříkej mi tak," zamračila jsem se.
„Ano, přesně proto," natáhla se Sofi pro hrst plnou brambůrek.
„Je jen otázka času, kdy zjistí, že mu od ní nic nekápne a bude hledat jinde," projela si Thes prsty mezi vlasy. „Nic ve zlým, Mio."
„Polib si," protočila jsem panenky.
Ella mezi nás napřáhla ruce, aby nás utišila.
„Co se takhle jen shodnout na tom, že to byl skvělý večer? A jen probírat to, jak jim to slušelo a jak skvělý hlas Bastien i Simon měli?"
„Fajn," opřela jsem se zády do sedačky.
Thesiny poznámky se mi zarývaly pod kůži. Tak nějak jsem tušila, že má možná pravdu. Možná jsem díky svému nevinnému vzhledu opravdu byla vnímaná jako Lolita. Možná jen díky tomu jsem Bastiena zaujala a on chtěl vědět, jaké to je, někoho takového prostě jen „zkusit".
Měla jsem několik kluků, ale jen s jedním jsem zašla dál než k líbání. Sofi se mi sice protějšky snažila pokaždé dohodit. Říkala, že je to přece jen sex, nic extra. Ale ani ona nebyla žádná bohyně jako Samantha ze Sexu ve městě. Možná to bylo kvůli její sestře a tím, čím si prošla, nebo byla jen stejně opatrná a raději si užívala flirtu než samotného aktu. Ellie na druhou stranu neměla doposud zkušenosti žádné. A já jí to nezazlívala. Chápala jsem tu obezřetnost. Navíc ji její máma celý život před milostnými vztahy varovala a říkala jí, jaká je to špinavá záležitost. Ellie na to tak sice nepohlížela, ale ani tu zkušenost nevyhledávala. Jenže právě proto, že nikdy nikoho neměla, byla taky častým terčem pro Thesiny nejapné vtípky. Nebála se ji znervózňovat a dobírat si ji. Od toho jsme naše přátelství držely já a Sofi.
Byly jsme zvláštní nesourodá parta čtyř holek, které si ze sebe utahovaly, ale zároveň se i podporovaly. To, že jsme se našly jen skrz hudbu a dokázaly spolu vydržet i napříč tomu, že jsme byly každá úplně jiná, musel být zázrak.
„To, že zahráli Oxygen byla pecka. Věřím, že to někdo natáčel a bude to mít na YouTube velký ohlas," nadhodila Sofi.
„Já v to ani nedoufala. Zírala jsem, že na to kývli. Hlavně proto, že až na Bastiena ten song nikdo z kapely moc nemusí," natáhla se Ellie pro kabelku a vytáhla z ní podepsané CD.
„Třeba už to někdo dal na internet," zalovila jsem v kapse u sukně a vytáhla telefon.
„Páni, ten Simonův podpis je takovej škrabopis!"
„Ukaž!" naklonila se k ní Sofi a Thes začala hledat své podepsané CD.
Pokud si holky hodlaly porovnávat jednotlivé podpisy, byla jsem v háji. Já měla jen Bastienův a skrz to, jak se choval tajemně, jsem ho s nikým nehodlala sdílet.
„Páni, no fakt," nalistovala Thes stránku se Simonovým podpisem a já jí nahlídla přes rameno.
„Ale jako Markův je taky příšernej," smála se Sofi. „Zato Joel si dal záležet. Dokonce ti tam namaloval srdíčko, Ellie," zachichotala se.
„Hej!" naklonila se k nim i Thes a já se taky přidala, abych nebyla nápadná. „Já žádný nemám!"
„Tys dostala francouzáka," rýpla do ní Ellie.
„Tys ho taky mohla dostat," zazubila se.
„Ne, dík," otřepala se. „Víš kolik bakterií ty jeho sliny musí obsahovat?"
Všechny jsme se rozesmály. To byla typická Ellie.
„Chybí ti Bastienův podpis," nadhodila Thes.
„Já vím, už to k němu nedošlo," pokrčila Ellie rameny. „Ale to je jedno, ještě je uvidíme na fesťáku."
„Počkat, já ho taky nemám," ignorovala ji Thes a listovala svým coverem.
„Nemá ho nikdo, protože byl až moc zapojenej do konverzace s Miou," usmála se Sofi. „A je mi jasný, že ani ta ho nemá. Spíš si myslím, že zrovna Mia nemá podpis od nikoho, co?" podívala se na mě Sofi a mně bylo jasné, že mě jen kryje. Viděla, že se mi Bastien podepisoval, ale nechtěla, aby mě za to holky sežraly.
„Jo," přikývla jsem pomalu. „Prostě jsme se zapovídali a pak přišly ty propustky a..."
„A celá místnost byla vzhůru nohama," zubila se Sofi.
„Přesně."
„Tak aspoň něco máme navíc my!" neodpustila si Thes poznámku a napila se piva.
Ještě chvíli jsme tam seděly a klábosily, než jsme šly spát. Já a Sofi jsme měly pokoj pro hosty a Ellie spala v pokoji s Thes.
„Už ses dívala, co ti tam napsal?" hlesla Sofi, když jsme ležely v posteli, hleděly do stropu a nemohly usnout.
Emoce a zážitky byly tak živé, že jsme je ještě nechtěly zaspat, i když už bylo pár hodin po půlnoci.
„Ne," zašeptala jsem.
„Psal to docela dlouho." Viděla jsem koutkem oka, jak se pousmála.
„Já vím," povzdechla jsem si. „Ale nevím, jestli se chci dívat."
„Proč?"
„Řekl... Řekl něco strašně zvláštního, když mi to cédéčko vracel."
„Co ti řekl?" lehla si na bok, aby na mě viděla.
„Že jsem čistá a nezlomená. A že v sobě mám jakýsi klid, který ještě v nikom neviděl."
Sofi chvíli mlčela, než odpověděla: „Má pravdu."
„Má? Protože pokud jsem tak čistá a nezlomená, je hloupost, abych..."
„Přináší nám to klid..."
„Nám?" podívala jsem se na ni nechápavě.
„Nám zlomeným lidem. Nám, co jsme nějací pošramocení. A ty moc dobře víš, že Bastien a Joel za sebou prostě táhnou kotvu minulosti. Tak jako já, jako Thes, Ellie... Nebo jako Katarina, Jon..."
„A o tom právě mluvím, Sofi!" Tvář se mi zkřivila jakousi bolestí, kterou jsem pocítila uvnitř. „Zlomení lidé hledají zlomené protějšky. Sice nevědomky, ale je to tak. Pokud jsem Bastiena zaujala, tak je to jen proto, že jsem nezlomená... Řekl, že doufá, že mě nezkazí... Nechci být zkažená. Nechci..."
„Hej," houkla na mě Sofi s klidným hlasem. „To přece není podmínka, aby si zlomení lidé hledali zlomené protějšky, nebo ano?"
Pobaveně jsem si odfrkla.
„Řekni mi jeden příklad, kde to tak neplatí," vyzvala jsem ji.
„Třeba Linc z Milionu hvězd a Jessica," odpověděla okamžitě.
„A jak to dopadlo, že?" ušklíbla jsem se kysele. „Navíc, tady se nebavíme o tom, že bychom si spolu něco začínali, Sofi. Jen..."
„Tak proč se bojíš podívat, co ti tam napsal?"
„Protože..."
„Řeknu ti proč," skočila mi do řeči, „bojíš se, že bys tam našla něco, co by tě přimělo se na něj na festivalu těšit. Bojíš se, že si dovolíš překročit jakousi tvoji hranici a že ti vleze do hlavy víc než jen jako nějaká platonická láska. A bojíš se, že se to nevyplatí..." 
„Nechci se spálit, Sofi. Vím, že láska bolí, ale nechci být zlomená..."
„Já vím," přikývla. „Jen si myslím, že bys Bastienovi mohla do života přinést trochu světla. V temnotě už byl dost dlouho," řekla ještě, než mi popřála dobrou noc.
Trvalo jen chvíli, než začala spokojeně oddechovat. Až pak jsem se odvážila vylézt z postele a vytáhnout z kabelky CD.
Vytáhla jsem cover a svítila si displejem telefonu.
Když jsem konečně nalistovala stránku, kde byl Bastienův úhledný podpis, srdce mi vynechalo minimálně jeden úder.

Jsi jako motýl,
křehká a nevinná,
ve víru šedivých můr.
Jsi jako pohádka
se šťastným koncem,
ve světě dramatu a chmur.
Jsi jako hudba,
čistá a léčivá,
bez temnoty a nestvůr.

Chtěl bych tě znovu vidět, Mio.

A hned po těmito slovy bylo číslo. Dával mi na sebe kontakt a nechal jen na mě, jestli se mu ozvu, nebo ne.
Nechápala jsem, jak během takové chvilky dokázal sepsat ta slova, která byla přede mnou. Stála jsem před ním, bavili jsme se a on i přesto vykouzlil něco tak neuvěřitelného...
Roztřesenýma rukama jsem cover zase schovala do plastového obalu a cédéčko zastrčila do kabelky.
V hlavě se mi vířily různé myšlenky, měla jsem v ní chaos a pochybnosti. Nechtěla jsem se s ničím unáhlit. Proto jsem pevně zavřela oči a otočila se čelem ke zdi.
Motýlku...
Proto mi tak řekl... Všechno najednou dávalo smysl.