Young Royals - škola šlechticů

Vražda - vévoda z Čech zahajuje vyšetřování

Česko - Tomáš
Domluvili jsme se s Jakubem, s Děpoltem a Lucjanem na vzájemné pomoci bez ohledu na naši drsnou minulost.

Když domluvila tehdy ta paní, či slečna, úplně ve mně hrklo. Po tom jejím proslovu mi připadalo, že nás zavřeli do nějaké místnosti, kde nás budou testovat a zjišťovat co dokážeme. Ale tyto informace by mohli proti nám i použít. A co by se stalo, kdyby se nás tady někdo pokusil..." zblednu a podívám se na Jirku, který si čte knížku. ,,Jirko!"

,,Hmm?"

Podívám se po místnosti a přejdu k němu, abych mohl šeptat. ,,Jirko, oni nám chtějí něco udělat!! K něčemu donutit, nebo nás zabít."

Jirka se na mě vyděšeně podívá. ,,Tomáši  tohle škola, ne..."

,,Jirko poslouchej mě! Říkám ti, že toto není jen tak nějaká škola. Nepřipadá ti divné, že jsme si nesměli vzít žádné sloužící, ani osobní stráž. Jsme na cizím území a ti švédové nás mají jako rukojmí."

,,Tomáši oni nás nemají jako rukojmí, oni nejsou blbí. Ví, že kdyby nám ublížili, nebo by se o to pokusili, zaútočili by na ně všechny země, které zde mají nějaké šlechtice! Tohle je jenom..."

,,Vražda!!!" Ozve se z chodby ve všech jazycích.

Vyběhneme ven a prodíráme se mezi ostatními šlechtici, aby jsme viděli co se stalo.

Na zemi leží mrtvý afričan s vytřeštěnýma očima a rty od krve.
Co se stalo?

Podívám se na Jirku, který je z toho v šoku stejně jako já.

Za chvilku se k nám prodere i ta žena s ostatními vedoucími a otočí se k nám a k ostatním šlechticům čelem. ,,Žádám vás, aby jste se teď odebrali do svých pokojů..."

Všichni začnou protestovat. Vždyť tu zemřel člověk! A to jeden ze synů afrického náčelníka.

Jirka také začne protestovat, ale já vím, že se takto k ničemu nedobereme. Nebo spíš k ničemu dobrému.

Vedle ženy se objeví švédský šlechtic Albert. ,,Já sice také z tohoto nejsem nadšen, ale slibuji a dávám vám své šlechtické slovo, že epolečně zjistíme co je příčinou smrti našeho společníka."

Prohlédnu si ho a dojde mi to: Tohle je šlechtic pro kterého šlechtické slovo nic neznamená. Není to člověk, kterému by záleželo na druhých. Nevěřím mu.

Všimnu si Jakuba a přikloním se k němu, aby mě mohl slyšet. Jakub přikývne a já se usměju.

Vezmu Jirku za ruku a začnu ho odvádět pryč, do našeho pokoje.

Hned co za námi zavřu dveře do pokoje, Jirka se rozčílí ,,No Tomáši! To si ze mě děláš srandu. Takhle nás odvést, co si o nás ostatní šlechtici pomyslí, že jsme se normálně vrátili na pokoj, aniž bychom dál trvali na vyšetření..."

,,Copak to nechápeš! Oni nic vyšetřovat nebudou! A ten Švéd už vůbec ne!"

Jirka mi konečně začne věnovat pozornost.

,,Za chvilku tu budou ostatní."

,,Jací ostatní?"

,,Naši sousedé. Vyšetříme to společně."

,,Co chceš vyšetřovat?!"

Naši hadku přeruší zaklepání na dveře.

Otevřu dveře. Je to Lucjan a Jakub.

,,Pojďte dál. Zjistili jste něco?"

Jakub přikývne. ,,Ten švédský šlachtic... Alberte, tak se jmenuje myslím. Tak ten dal zavolat doktora, který prohledává mrtvoly. Neuvěříte, co doktor zjistí. Řekl, že smrt způsobila africká mucha tse-tse. A protože zde africké mouchy nejsou, tak musel dotyčný onemocnět už doma v Africe."

Nevím, jestli mám plakat, nebo se nešťastně smát. ,,Vždyť je to blbost! Úplná hovadina. Jak by se zde dostal, kdyby byl nakažený?! Pokud by byl skutečně nakažený už z domova mouchou tse-tse, neměl by sílu se hnout ani z postele. Natož urazit takovou dálku, aby se dostal sem!"

Lucjan přikývne hlavou. „Ja też uważam, że to nie ma sensu. Ale co możemy zrobić?"

,,Já ti přesně řeknu, co budeme robit! My prostě vypátráme vraha."

Jakub na mě vytřeští oči. ,,Akého vraha?
Veď doktor povedal..."

,,Kašli na to co řekl doktor. Co když byl podplacený? A nebo říkal pravdu, ale tu mouchu sem musel někdo přivést z Afriky a držet ji při životě!"

Z chodby se ozve velká rána.
Co se stalo?!

Za pět minut do pokoje vejde Děpolt.

,,Depolt čo to bolo za bombu?" Zeptá se Jakub.

Děpolt zavrtí hlavou. ,,Lustr. Málem spadl na švédského šlechtice."

Jirka po dlouhé době promluví. ,,Na šlechtice? Alberta?"

Děpolt zavrtí hlavou. ,,Ne. Na toho druhého. Na švédského prince Wilhelma. Ale nic mu naštěstí není."