Young Royals - škola šlechticů

Setkání pěti šlechticů ze čtyř států

Česko- Jiří
Oba na sobě máme bílé uniformy s českou vlajkou a míříme do místnosti, kde se máme setkat s ostatními šlechtici. ,,Nezapomeň Tomáši co jsme si řekli v pokoji."
Tomáš s vážným pohledem přikývne. Potom přejdeme ke dveřím, které nám služebnictvo otevře a nám se vyskytne pohled na patnáct šlechticů.
Je to zvláštní. Nemělo by jich být víc než padesát?
Tomáš najednou výkřikne: ,,Jirko, podívej se! Je tu soused! Náš soused!"  Bez přemýšlení mu odseknu, aniž bych se podíval kam se dívá. ,,Tomáši my spolu nebydlíme, jak bychom tu mohli mít souseda a ještě k tomu společného?" ,,Ale máme!" Až teď se podívám, kam se dívá a na koho mává. Opravdu Slovensko.

Slovensko- Jakub
Všimnem si jedného chlapca, ktorý mi zamáve a ide mi so svojim kamarátom naproti. Som pripravený použiť angličtinu, ale keď ten chlapec prehovorí a ja sa pozriem na vlajku na uniforme, som milo prekvapený. 
,,Ahoj sousede! Je hezké, že jsi se toho také zúčastnil. Zatím tomu vypadá jako nápravný ústav, že?"
Jeho spoločník mu vrazí pohlavok, zaobíde ho a podá mi ruku. ,,Jsem hrabě Jiří a toto je můj společník vévoda Tomáš."
Aj jeho spoločník mi potrasie rukou. Usmejem sa na ne. ,,Vojvoda Jakub."
Tomáš na mňa vykulí oči. ,,Vojvoda? Ako Vojta Jakub?"
Juraja sa naňho zamračí. ,,Vévoda Tomáši."
Pozrie se na mňa. ,,Omlouvám se za něj."
,,V poriadku. Vy ste bratia?"
Jiří zbledne. ,,Ne to nejsme. Kamarádi."
Na chvíľku sa odmlčí, ale potom sa na mňa vážne pozrie. ,,Jaký máte z tohoto místa pocit Jakube?"
Usmejem sa na nich.,,Tykajte mi prosím." Ale aj ja zvážnim. ,,Tiež si myslíte, že je niečo zle, že?"
Obaja prikývnu a ja chcem pokračovať, ale do reči nám vpadne mladík blížiaci sa k nám. ,,Ach Tschechoslowakei!"

Německo- Děpolt
Zaslechnu rozhovor a jsem rád, že tu nejsem sám, komu připadá toto místo podivné.
Navíc to jsou sousedi. Česko a Slovensko. A já jsem se trochu česky naučil...
,,Zdar druhý sousede! Jsem Tomáš!"
,,Ráď tě poznávám! Jsem Děpolt. Můžete na mě mluviť česky. Potrebuji se ji víc naposlouchat."
,,Dobře, budeme. Jsem Jiří."
,,Jakub."
Jiří se na mě usměje. ,,Jenom pro jistotu říkej Česko a Slovensko. Někteří šlechtici kolem nás si ještě budou myslet, že jsme stále jednotný stát."
"Czechy, Słowacja i Niemcy! Moi sousedi!" A přejde k nám šlechtic z Polska. Jsem Lucjan."

Polsko- Lucjan
Usměju se na všechny čtyři a představím se a oni mi mou laskavost oplatí.
Tomasz se usměje. ,,To je super, jsme tu všechny čtyři země!"
Jerzy přikývne. ,,Ano. Možná bychom tuto otázku, co to je za školu, mohli probrat společně. Jak dlouho jste tu vy?" A podívá se na mě a Děpolta.

Česko- Tomáš
Jiří má pravdu a možná by bylo nejlepší zjistit, co máme všichni společného a proč tu je tak málo šlechticů i přes to, že by jich tu mělo být i přes padesát!