Seběhla zámecké schody a vydala se pískovou cestičkou směrem do zahrady. Omamná vůně květin ji zbavila vzteku. Zašla až do nejzazších koutů zahrady. Tam ji nikdo hledat nebude. Musí si vyčistit hlavu.
Za sebou uslyšela kroky a v rychlosti se otočila. S překvapením spatřila jeho.
„Co tu sakra děláš?" promluvila k němu.
„Vím, že jsi naštvaná, ale možná, že když si s rodiči promluvíme, půjde to oddálit," Eleanor chtěla na jeho slova odpovědět, ale on jí prstem naznačil, ať mlčí.
„Když to zkusíš, co se ti stane?"
„Máš pravdu, pojďme to zkusit," Vykročila směrem kupředu, ale Alexandr jí zastavil. Usmál se na ni a pak ji objal. Bylo to spíše přátelské objetí, ale pak zašeptal.
„Miluju tě," a jemně ji políbil na čelo.
„Tohle jsem vždy chtěla - aby mě upřímně miloval. Ale teď, když jsem k tomu tak blízko, bráním se tomu. Můj instinkt mi velí. A zakazuje mi to," problesklo jí hlavou. Rychlostí šneka se vydá směrem k zámku. Matka ji jistě očekává. Dostane trest za to, že utekla a vyhla se svým povinnostem. Ale ona nikdy princezna nechtěla být. Její srdce je plné touhy po volnosti.---„Chápu tvou rozhořčenost, ale musíš konečně pochopit, jak důležité je tvé postavení. Na tvém životě závisí stovky dalších. Dokážeš si představit, co by dělala země bez panovníka?" královna si po dlouhé řeči oddechla a oči upřela na dceru.
„Dám ti čtyři měsíce od tvých narozenin!"
ČTEŠ
Trny píchají Růženko! (probíhá korekce)
FantastikJejí povaha nebyla určena k její krvi. Ona, mladá, divoká má převzít vládu celé země. Když jediné, co umí ovládat, je meč. Zvlášť, když neví, komu může věřit! Skvělá korekce od Team odborné wattpadové pomoci . Děkuji mockrát a doporučuji!
