zase je půlnoc
hážeš mi pod nohy klacky
chceš vrátit ty dvacky
co jsi mi půjčil
na romea a julii
říkám, že se nezliji
a brzo ti je dám
kdo se dívá do tvých očí
když uprostřed parku močíš
a střídáš mraky za stromy
všechny naše pohromy
jsou naše
tak víš, že máš je
a sebrat ti je můžu
jenom já
zamilovaná
do zmatení
"miluju tě, víš to?"
ptám se, zase namol
tak mi dovol
líbat tvou podlahu
když na ni dopadnu
protože ta, co mám doma
není tak milá
tak mi dovol být zmatená
a nehazej mi klacky pod nohy
