The maze runner: Test labyrint

19.

Tak ti dva mě naštvali, ale víc než to mě zklamali. Čekala bych od nich něco víc. Kupodivu mě víc zklamal Newt, ale nevím proč. To s Minhem se teď furt bavím a jsme si blízcí, to stejné o Newtovi bohužel říct nemůžu. Sedla jsem si na moje oblíbené místo ke zdi. Nechtěla jsem ničí společnost, ale zároveň jsem po ní tak strašně toužila. Jen ne od těch dvou. Při mém štěstí by to, ale byl právě jeden z nich. Nevěděla jsem, jestli se mám omluvit Newtovi, jenže za co? Jediný, co jsem chtěla abychom byli zase v pohodě. Abych se s úsměvem mohla dívat do jeho ořískových očí. Po ničem jiném jsem netoužila. Ale jak už jsem jednou říkala moje tvrdohlavost. Dokázala bych i políbit nějakého čóna, jen aby žárlil. Aby ho to bolelo.

,,Nechceš společnost?" To mě probudí z mého přemýšlení. To snad někdo čte myšlenky? Podívám se na kluka, který na mě právě promluvil. Byl to Gally. Gally? Jo, je to fajn kluk, ale někdy mě taky dokáže pěkně nasrat.
,,Jo jasně, posaď se." Naznačím mu volné místo, vedle mě. On se okamžitě usadí.
,,Vlastně jsme ještě ani neměli možnost spolu mluvit jen my dva." Uchechtne se. A popravdě má pravdu, vždycky když jsme spolu mluvili, tak u toho někdo byl.
,,No jo no." Pousměji se.
,,Všiml jsem si, že tady vysedáváš poslední dobou často asi k tomu bude nějaký důvod, že?" Zeptá se mě.
,,Jo, sem chodívám přemýšlet, nad životem a různými starostmi." Odpovím mu a podívám se na něj.
,,Jaké starosti tě trápí teď?" Zeptá se a taky se na mě podívá.
,,Kdo říkal, že nepřemýšlím nad životem?" Podotkla jsem.
,,No tak Syd, vidím, že tě něco užírá, nejsem zas takové blbec, jak si všichni myslí." Vysvětlí mi. Já mu věnuji jeden krátký, za to upřímný úsměv.
,,Newt." Šeptnu, ale Gally mě očividně slyšel.
,,Ten blonďatý čón? Měla by sis s ním promluvit." Poradí mi.

Já se mezitím porozhlédnu kolem, snažím se najít známý obličej. Po chvilce si všimnu Newta u sítí, jak se dívá na nás dva. Občas uhne pohledem, ale pak ho vrátí zpátky k nám.
,,Dej mi pusu!" Řeknu Gallymu. Zrovna teď musí přijít ta moje tvrdohlavost? To si fakt nemohla vybrat nějakou vhodnější chvíli?
,,Cože?" Zeptá se nechápavě Gally.
,,Dej mi pusu, přímo sem." Ukážu mu na místo na čele.
,,Promiň, ale beru tě spíše jako kamarádku." Oznámí mi Gally. Já po něm hodím totálně vraždící pohled.
,,Chci naštvat Newta, dívá se přímo na nás." Vysvětlím mu. Ale Gally se furt moc netváří.
,,Asi jsi nepochopila, o čem jsme teď celou dobu mluvili." Uchechtne se.
,,Prostě to udělej!" Okřiknu ho, ale jen tak aby to slyšel pouze on. Gally chvilku váha, ale nakonec to udělá a k tomu dodá.
,,Tohle není normální Syd, fakt byste si měli promluvit!"

Já už mu, ale nevěnuji skoro žádnou pozornost. Dívám se na Newta, který v tu chvíli, kdy mi dá pusu na čelo naštvaně odvrátí zrak. Po chvilce ho zase přesměruje k nám, jestli se mu to náhodou jenom nezdálo. Nakonec mu dojde, že ne. Udělá jeden krok naším směrem, ale nakonec si to očividně rozmyslí a rozejde se na druhou stranu. To všechno se mnou pozoruje i Gally.
,,Lámeš mu srdce, to není správný." Řekne mi, jako kdyby najednou byl odborník na lásku, nebo hůř na nás dva. Vím, že má pravdu, ale nechci si to přiznat.
,,Já vím, ale on byl první, který začal lámat něčí srdce." Podotknu.
,,Má to něco dočinění s vaší hádkou? Něco takového zaznělo v hádce Newta s Minhem včera na poradě kapů a nebo dneska na place, teď si nejsem jistý." Řekne mi Gally.
,,Oni se hádali i na poradě kápů?" Zeptám se ho nevěřícně. On jen přikývl.
,,Hádají se teď v jednom kuse. Jako kdyby to jejich dlouholeté přátelství z ničeho nic zmizelo."

xxx

Další kapitola je venku. Doufám, že se vám líbí, i přesto že je dnes kratší a méně záživnější. Ještě s emoc omlouvám za chyby, které se tu zajisté objevily.

Co říkáte na tvrdohlavost Syd?

Na další kapitolu se můžeme v Pátek.

S láskou 🌌🤍