The maze runner: Test labyrint

20.

Poslední dny se mi nějak špatně spalo. Nevím jestli to bylo špatným počasím a nebo to prostě tvůrci nějak zařídili. Pomohla jsem Chuckovi se sítí, protože mu dneska spadla, když na ní skočil. Naštěstí se mu nic nestalo. Vede si tu strašně dobře za těch pár týdnů, co tady už je. Ano přesně tak, už je tady asi tři týdny. Ale zároveň koho by napadlo skákat na přivázanou síť. Jedině Chucka. Když už držela tak jak má šla jsem k té mojí, která je hned vedle.

Vzala jsem si svůj batoh, protože jsem jsem uvědomila, že za tu dobu, co jsem tu, jsem ho vlastně ani celý neprohrabala. Vždycky když jsem něco potřebovala, záhadně se to objevilo na vrchu, takže jsem k prohrabávání ani neměla důvod. Dala jsem do něho svoji ruku a projížděla ho. Narazila jsem na pár zajímavých věcí, ale ta poslední byla nejzajímavější. Byl to kapesní nožík, jehož rukojeť měla na sobě vyřezávané moje jméno a nějaké náhodné kytky. Nožík jsem vrátila zpátky a vzala si deku, kterou jsem se hodlala přikrýt na sítí.
,,Dobrou Syd." Řekne hlas vedle mě. Chuck to, ale nebyl. Tohle byl hlas někoho jiného. Tenhle hlas bych poznala na stovky mil daleko. Byl to Newt, který měl síť na druhé straně vedle mě. Myslím, že jsem mu už říkala, ať mě nenazývá Syd. Neměla jsem ani chuť, ani čas na to se s ním hádat, tak jsem ho jen zpražila pohledem. Poté jsem si lehla do sítě a snažila se usnout. Překvapivě to netrvalo vůbec dlouho.

V uchu mi začne zase pískat, ale nejsem schopná rozeznat jestli je to v reálu a nebo se mi to jenom zdá. Najednou před sebou vidím mladou dívku, kterou jsem už jednou v tom druhém záchvatu viděla.
,,Vím, že si to nebudeš pamatovat, ale do batohu ti dám kapesní nůž, jsi jediná kdo ho dostal a Zlosin se to nesmí dozvědět Syd." Šeptne mi do ucha mladá bruneta.
,,Proč mi vůbec pomáháš? Jsi na straně Zlosinu a já jsem tvůj zkušební králík!" Okřiknu ji. Dívka mi naznačí ať se ztiším.
,,Jsou tu všude kamery, naštěstí nás neslyší, ale uděláme-li jeden divný pohyb, Zlosin nás odhalí." Šeptne znovu.
,,To není odpověď na moji otázku." Zpražím ji pohledem.
,,Jdeš do labyrintu plného kluků, musíš se nějak chránit." Zase šeptne.
,,Bude tam Newt, ten by nikdy nedovolil, aby mi někdo jen zkřivil vlásek." Podotknu.
,,Jenže ztratil paměť, jako všichni ostatní tam, jako ty ji ztratíš. Bůhví jestli se k tobě bude chovat stejně jako tady, skoro před třemi lety." Namítne. Už jsou to skoro tři roky, co jsem ho neviděla. Uvědomím si. Tak strašně mi chybí.
,,Navíc, já jsem nikdy nebyla na straně Zlosinu." Řekne dívka.
,,Jakto že ne Tereso? Doslova pro ně pracuješ." Zavrčím na ni.
,,Neboj se, jednou to pochopíš." Řekne brunetka.

Najednou před sebou už nevidím tu dívku, ale bílý pokoj, ve kterém sedím sama. Najednou někdo vejde, je to Newt.
,,No tak neplač Syd." Dojde až ke mně a utře mi slzy z obličeje.
,,Nemůžu uvěřit, že tě tam vážně posílají." Vzlyknu.
,,Neboj, najdu cestu ven, co nejdříve to půjde a vrátím se k tobě." Snaží se mě uklidnit.
,,Problém je v tom, že si na mě nebudeš pamatovat." Šeptnu.
,,Ale věřím v to, že něco ve mně mi bude scházet, ty mi tam budeš scházet." Pohladí mě po vlasech. Následně se přiblíží k mým rtům a naposledy mě políbí. Protože ho následně odvedou.

Škubnu sebou a najednou jsem zpátky v Placu. Sedím na sítí a totálně vystrašeně a zrychleně dýchám. Všechno to byl jenom sen, nemusíš se ničeho bát. Říkám si furt v duchu. Pak si vzpomenu na ten nožík, který jsem dneska našla. Je to ten samí, co mi v tom snu dala ta dívka, Teresa myslím. Očividně to nebyl tedy sen, ale další vzpomínka.
,,Jsi v pohodě?" Zeptá se hlas vedle mě. Otočím se na Newta, ale nic mu neřeknu i když bych tolik chtěla. Jen nenápadně pokývu hlavou a zase si lehnu zpátky na síť.

xxx

Další kapitola je venku, doufám, že se vám líbí. Případně se omlouvám za chyby. Stejně jako u každé kapitoly, snad vás to neštve. Taky bych vám chtěla poděkovat za skoro čtyřista přečtení. Asi to není úplně moc, ale i tak mě strašně těší, že to některé z vás baví. A doufám, že bude bavit i nadále.

Chtěla bych se poradit, mám trochu problém u jedné kapitoly u pokračování téhle knížky. Mám problém se donutit napsat kapitolu, ve které má umřít Winston (jako ve filmu). Jestli mi někdo může s tím, tak mi prosím napište. Děkuji.

Na další kapitolu se můžete těšit v Neděli, jako obvykle.

S láskou 🌌🤍