ZROZENÍ DRAKA [Aemond ⚔ OC]

Part. 7

Viserya sestoupil po několika schodech a vstoupila do otevřených dveří na chodbě.
Ocitla se v místnosti, která vypadala docela útulně. Okna byla zatažená tmavými, těžkými závěsy a jediným zdrojem světla bylo několik svíček na stěnách a krb.

Pokoj byl skutečně docela útulný, i když díky tlumenému světlu svíček působil trochu temně. Mihotavé stíny plamenů v krbu tančily na stěnách a vrhaly podivné pohyblivé tvary, které vypadaly téměř jako živé bytosti.
Jediným zvukem v místnosti bylo praskání polen v ohni a zvuk záclon, které se lehce vlnily v jemném vánku pronikajícím otevřenými okny. Bylo to tiché, téměř uklidňující místo.

Viserya vstoupila dovnitř a její kroky vedly ke stolu s několika svíčkami, několika svitky pergamenu a velkou mapou celého Západozemí rozloženou na stole.
Pomalými kroky Viserya přistoupila ke stolu a pozorně si mapu prohlédla. Posadila se na židli, opřela si ruce o kolena a pozorně studoval mapu před sebou.

Mapa Západozemí byla složitým dílem, které detailně zobrazovalo celý kontinent. Každé větší město, městečko a hrad byly jasně vyznačeny, stejně jako všechny hlavní cesty a řeky.
Při studiu mapy bylo zřejmé, jak je kontinent rozlehlý a jak velké vzdálenosti jsou mezi jednotlivými místy. Například cesta z Králova přístaviště na sever byla dlouhá a namáhavá, nejspíš trvala i několik měsíců...

Když Viserya zíral na mapu, její mysl se začala plnit myšlenkami a možnostmi.
Představovala si, jak cestuje do všech těchto míst, navštěvuje každé město a setkává se s lidmi, kteří tam žijí. Přemýšlela o různých kulturách a způsobech života, které v Západozemí existují, a o tom, co všechno by se o nich mohla dozvědět.
Pak ji napadlo, že je velmi nepravděpodobné, že něco z toho nebude mít šanci podniknout... protože je žena.

Odstrčila tu myšlenku stranou a odmítla se jí teď zabývat. Dál se dívala na mapu a prsty sledovala linie cest a řek. Snažila se zapamatovat si co nejvíc a nechat si informace vstřebat do paměti.
V místnosti bylo ticho, jen občas se ozvalo praskání ohně nebo vítr, který se prohnal skrz záclony. Svíčky na stole jemně blikaly a vrhaly do místnosti měkkou záři.

Viserya byla tak zabraná do svých myšlenek, tak soustředěná na mapu před sebou, že sotva zaznamenala zvuk kroků, které se blížily.
Kroky se zastavily hned za dveřmi a po chvíli ticha se dveře pomalu otevřely a dovnitř vešel Aemond. Rozhlédl se po místnosti, než uviděl svou sestru sedět u stolu a zírat na mapu před sebou.

Aemondova tvář trochu změkla, když ji uviděl, ale rychle se ovládl a přistoupil k ní s nenuceným, téměř lhostejným výrazem.

Když Viserya v místnosti uslyšela kroky, zvedla hlavu a rozhlédla se po místnosti. Aemond stál u ní se svým obvyklým výrazem. Chvíli se na něj dívala, pak sklonila hlavu a dál si prohlížela mapu před sebou.

Aemond udělal ještě několik kroků směrem k ní, než se pohodlně usadil na pohovku vedle. Podíval se na mapu, kterou Viserya studovala, a očima přelétl různá města a hrady vyznačené na pergamenu. Po několika okamžicích konečně promluvil:

"Prozkoumáváš Západozemí, sestro?"

Když Viserya uslyšela Aemonda a vycítila jeho přítomnost, neodpověděla mu a dál zamyšleně studovala mapu a snažila se ji zapamatovat. Nakonec však promluvila:

"Nebudu pouhým pěšákem v jejich hře. Nebudu nástrojem k upevnění něčí moci. Chci být něčím víc... Až Aegon nastoupí na trůn, budu mu stát po boku a chránit jeho i svou sestru Heleanu. Vím, že to dokážu."

Aemond svou sestru chvíli mlčky pozoroval, jeho pohled byl zamyšlený. V jejích očích viděl odhodlání, oheň, který v ní hořel. Pomalu přikývl a schválil její cíl.