Zůstaň / Stein27

Oficiálně spolu

    Půlka srpna za námi a já s Lar na sebe máme konečně čas. Skloubit její směny s koncerty a najít alespoň dva volné dny za sebou je nadlický výkon.

    Momentálně jsme u mě a chystáme se ven. Vymyslel jsem piknik, tak snad nám bude počasí přát a všechno vyjde podle plánu.

    Nedávno jsem se s Calinem bavil o tom, že s Lar spolu oficiálně nejsme. Přemýšlel jsem nad tím a došel k závěru, že dnešek je ideální načasování se jí na to konečně zeptat, protože mám pocit, že jsme jak ve zkušební době v přijímacím řízení.

    Laura se zběsile přehrabuje ve své tašce s oblečením a snaží se vytvořit nějaký outfit na piknik. Už se mě zeptala dvakrát, jestli si má vzít šaty, kraťasy nebo spíš sukni. Problém je, že ji v tomhle úplně poradit nedokážu. Všechno jí sluší. Nevím, v čem vypadá líp nebo hůř. Na to mají cit holky, ale já opravdu ne. Kdyby tu byl Toby, určitě by jí poradil. Holka sice není, ale má blíž víc k holkám než já. Alespoň co se módy týče.

    Já mezitím kontroluji všechny krabičky s jídlem, abych na něco nezapomněl. Ovoce, zelenina, palačinky... Ty jsem udělal já sám a musím říct, že víc zaprasenou kuchyň jsem v životě neměl.

    Co tu máme dál? Než jsem začal přepočítávat další krabičky, zavolal Calin. V poslední době mi volá prakticky pořád. Od té doby, co se rozešel s Elou, to s ním jde z kopce. Prakticky neopouští byt. Ani si nevzpomínám, kdy byl naposledy ve studiu. Na shows jezdí, ale že by se někde ukázal i mimo ně, to ne.

,,No?"

,,Čau, nechtěl bys někam zajít? Mám pocit, mi praskne hlava. Prostě potřebuju někam vypadnout, jinak mě to prázdno v bytě zabije... A taky se chci omluvit za to, že jsem vás všechny od sebe odstrkoval. Ale neměl jsem na nic ani na nikoho náladu. Tak promiň."

,,To chápu. A promiň, ale už něco mám."

,,Aha a co zítra?"

,,To ještě nevím, ale asi taky nebudu mít čas."

,,Co tohle?" vyjde Lar z ložnice v dalších už snad třetích šatech.

,,Ty tam někoho máš?" ozve se Calin z telefonu.

    Ten musí mít taky uši všude.

,,Je tu máma, něco řešíme. Zavolám ti potom." ukončím hovor.

,,Mohl jsi to klidně vyřídit." usmála se Lar mezitím, co si upravovala šaty.

,,Calin měl podezření, že tady někoho mám a pravděpodobně si představil nějakou holku." přitáhl jsem si ji za boky k sobě.

,,Ale vždyť to je pravda. Ty nechceš, aby o mně věděl?" posmutněla.

,,Samozřejmě, že chci, ale ještě na to není ten správný čas. Chci vás všechny seznámit, ale teď ještě ne. Já vím, že jsi zvědavá. Ale já teď Calinovi nechci přidělávat starosti tím, že mu tě představím. Víš, jak na tom teď je."

,,Vím. Je mi líto, že to s Elou nevyšlo. Ale podle toho, co jsi říkal, je Ela milá holka a určitě se jejich vztah zlepší. Časem."

,,Ela je zlatá, ale taky tvrdohlavá, takže bych zatím nepředbíhal. Nedokáže se na někoho zlobit dlouho, ale tohle je přece jen trochu jinej druh naštvání. A už se obouvej, já ty krabičky ještě přepočítám a můžem vyrazit."

,,No a co říkáš na ty šaty?"

,,Jsou krásný. Nech si tyhle." políbím ji do vlasů a vrátím se ke krabičkám.