Zůstaň / Stein27

On má syna!? Odkdy?

    A máme tu prvního června, den dětí. Je to celkem skok od března, ale s Petrem jsem se viděla jen jednou a to jen na chvíli, protože neměl moc času. Hlavně měl Majálesy a nebo byl na tetování. Napsali jsme si asi jen, když byl v Praze Majáles. Bohužel jsem nemohla jít, protože jsem byla tou dobou v práci. Od té doby už jsme si nenapsali ani čárku.

    Mám ráda červen. Ne jen pro to, že mám v tomto měsíci svátek, ale i pro to, že začíná být zase teplo. Od karantény se to počasí úplně zbláznilo a je pořád zima. A je to pravda, ne ,že ne.

    Momentálně jdu po ulici a na sobě mám černé džíny s tlustou mikinou. Prvního června! No chápete to? Má být hezky a ne, že tady každý druhý bude mrznout. Do toho prší, takže budu akorát tak celá mokrá než přijdu domů.

    Ještě, že už příští týden jedu na tři dny pryč. Jedu na kurzl nebo se to dá nazvat školení? Já nevím. Je to prostě program ohledně nějakých nových koktejlů a věcí, co se baru týče.

    Jedem dohromady asi tři, když nepočítám naší vedoucí. Alespoň se něco nového přiučíme a já si budu moct odpočinout. Je to tak na čtyři až pět hodin denně a potom mám volno.

    Kuba s námi nejede, protože má prý v tom termínu zkoušku ve škole. Škoda, myslela jsem si, že tam pojedu s někým, s kým se bavím trochu víc... A ono nic. Tak třeba to vyjde příště.

    Akorát nevím, co všechno si zabalit a jaké oblečení si mám vzít s sebou. Vzehledem k tomu, že je takové počasí, jaké je, tak si asi vezmu oblečení na všechny případy.

    A ještě jedna věc. Nevím, jestli se mám ozvat Petrovi nebo Willymu, vzhledem k tomu, že jedu do Brna. Je to dobrý nápad nebo mám dělat mrtvého brouka a neříkat to ani jednomu?

    V kapse mikiny se mi rozezněl telefon. Volal mi Toby. Teď byli s Danem ve Španělsku na týden, tak mi asi chce sdělit své dojmy a zážitky.

,,No čau, Lauro. Hele, kdy máš čas se sejít?"

,,Ehm, no nevím. Teď jdu akorát domů. Ještě si teda jdu cestou vyzvednout ten dárek, co jsi mi nechal na poště."

,,Ty sis ho ještě nevyzvedla? Já už myslel, že uslyším tvojí reakci." posmutněl.

,,A kdy jsem mohla? Vždyť jsi mi to řekl až dneska ráno, když jsi mi přál k svátku." zasmála jsem se.

    Přišlo mi to celkem vtipné, ale tohle je prostě Toby. Popřál mi a pak mi sdělil, že dárek, co pro mě má, je na poště, kvůli tomu, že to přišlo v době, kdy byl pryč a že se to dozvěděl až včera večer. Klasika. Pošta otevírala až v devět ráno, takže to nestíhal ani vyzvednout, protože musel být na osmou v restauraci. Ale mně to nějak extra nevadí. Alespoň se projdu.

,,To je pravda, moje chyba, ale vážně jsem myslel, že to přijde dřív a ne zrovna, když jsem pryč. Mohl bych ti to vyzvednout někdy další týden a potom ti to dát, aby ses pro to nemusela táhnout přes půlku města."

,,Příští týden tady od čtvrtka nejsem, to bys musel stihnout někdy teď v tom případě."

,,Aha no... Počkej, jak jakože tady nebudeš!?"

,,Mám jeden program v Brně ohledně nových koktejlů a ostatních věcí v baru. Ale neboj v sobotu večer se vrátím."

,,Řeklas to Willymu?"

,,Neřekla, ani nechci. Nevím, jak postavený bude ten program. Nebude to na celý den, ale co když se to pak nějak změní a já to budu muset zrušit." vymlouvala jsem se.