Hello my girl! :D překonali jsme 2k přečtení. Děkuju neskutečně moc :') Pamtuju si ty chvíle, když jsem měla neskutečnou radost z 10 přečtení, a teď tohle :') Strašně moc děkuju:* Dnešní díl je pro Retardice :) Let's go!!
---------------------------------
*Petr*
Přijeli jsme k mamce. ,,Ahooj, moc jsem se na vás těšila! Pojďte, co tam tak stojíte?!" vyjekla mamka. ,,Ahoj mami.." ,,Dobrý den."
Šli jsme dovnitř, a šli jsme rovnou za Fílou, kterej si nás ani nevšímal, jelikož si tam volal s nějakou holkou. ,,Filipe?!" ,,Co zas?!" ,,Mohl by jsi nás alespoň pozdravit?" ,,No joo.." ,,Ehm?" ,,Čau brácha, čau babi.." s Bárou jsme dostali výbuch smíchu. Ani se na nás nepodíval, proto si myslí, že je Bára babička. Barča za nim šla. ,,Ahoj, vnoučku.." Filip se neskutečně lekl, až odhodil sluchátka a přepadl přes židli. Dostali jsme ještě větší výtlem než předtím.. ,,Tak jste blbý?!" ,,Ne, nemůžu pozdravit svýho vnoučka? Chceš čokoládu?" řekla Bára.
Teď se začal smát i Fíla, a zřejmě se smála i ta holka ze skypu. Filip jí řekl, že na chvilku musí jít, že jí pak zavolá.. ,,Tak co je novýho, Fílo?" ptal jsem se. ,,No.. Mám holku, ve škole mě vyhodili, a dostal jsem papouška." ,,Počkej, jak jako vyhodili?" ,,No, víš.. Filip byl šikovnej, a šel na záchod během hodiny, a tam zrovna čtyři děti z vedlejší třídy zapalovali papír, a kdyby nepřijeli hasiči tak.. By škola shořela.. No, a kluci to hodili na mě, aby neměli průsera. Samozřejmě když jsem říkal, že to není pravda, tak mi úča ani říďa nevěřili. Takže tak.."
*Bára*
My s Petrem jsme koukali s otevřenou pusou, co jsou ty děti už schopny udělat, kvůli zábavě, nebo nechtíči chodit do školy. ,,To je dneska mládež." řekla jsem, a začal mluvit Petr.. ,,Jenže tohle je po druhý! Už ho na vyhodili na té minulé škole, kvůli tomu, že údajně zapálil vlasy své spolužačce, a následně jí polil hlavu ředidlem!"
Nad tím jsem dostala výbuch smíchu, a následně i všichni v místnosti.
*Vadimova mamka*
Volali mi z nemocnice, že Vadima srazilo auto, a že ho museli oživovat. Okamžitě jsem jela do nemocnice. Co je mýmu Vadímkovi? Jakej ko*ot ho srazil?! Uříznu mu koule, ať si mě nepřeje, zm*d!! Stojím před Nemocnicí. Zamknu auto a běžim za Váďou. Po cestě ještě volám Amče a všechno jí řeknu. Ta chvilku dělala že jí to nezajímá, a potom pochopila, že si nedělám srandu, a začla vyšilovat, zhruba tak, jako já. Říkala že hned jde na autobus, a přijede sem.
*Amálie*
Ježíši, sice ho "nesnáším" za to, co mi udělal, ale já ho miluju! A moc.. Chybí mi, co když se mu stalo něco vážnýho? Je to kvůli mě? Můžu za to? Zemře? Přežije to? Miluje mě? Nechce mě? Co když zemře? No jo, co jinýho, Amálo, budeš za to moc ty. Nikdo jinej tak blbej není. Ale já se strašně bojím!! Co když o něj přijdu?! Je to ta nejbližší osoba, kterou mám, nesmí se mu nic stát!
Tak tady máte další část :) Pokud se vám to líbí, můžete zanechat ★ nebo komentář :) Ještě jednou, děkuji moc za 2k přečtení:*
I ♥ U
Ahoj:3
#We_Love_Hoggy
