Hope Never Dies

1.

Chloe:

Konečně skončila poslední hodina. Jak já jsem ráda, příjdu si tam jak v blázinci. Lidi mě tu nesnášej a šikanujou a to jsem teprv na základce. Nemám žádný kamarády jen kvůli mému stylu. Ano jsem Emo. A jak je známo lidi koukaj jen na vzhled a né na to jací jste uvnitř. Vyšla jsem ze školy a stoupla si na longa. Domů jsem to měla ještě tak 10 minut.

Jela jsem parkem, najednou mě někdo strčí. Spadnu na zem do nějakýho štěrku. No super. Pak po mně ještě hodí longa. Au moje záda. Sedla jsem si a ten kretén odběhl. Trochu jsem se oprášila, pomalu se postavila a ze země sezbírala sluchátka klíče a mobil. Byla jsem ráda že na něm mám kryt protože věřím že kdybych ho tam neměla ten mobil by byl na sračky.

Věci jsem si dala do kapes a longa vzala do ruky protože ty záda mě fakt dost boleli. Jelikož bydlim o vesnici dál tak mi ta cesta potrvá 20 minut. Twl zabiju toho idiota kterej mě schodil protože ty záda bolej a ještě mě začala bolet levá noha protože v ní mám několik malejch šutrů. Kretén zasranej. No tak abych zabila ten čas tak se vám konečně představim.

Jmenuju se Chloe Mccan. Je mi 14. Chodím do 8. třídy. 2 roky už jedu styl Emo. Tenhle rok jsem si nabarvila vlasy na fialovou jinak mý vlasy byly hnědý. V uchu mám černej tunel. Nosim černý, šedý, fialový a modrý věci. Jinou barvu na sebe nevezmu. Poslouchám Nirvanu, ACDC a KISS. Ve škole jsem dřív patřila k těm oblíbeným. Ale to se zmněnilo když v 6.třídě přišla nová holka. Jmenuje se Terresa ale to nesnáší takže jí každej říká jen Terry. Byla o dost hezčí než já a mí "kamarádky" se na mě vykašlali. Zajímali se o ní a hned jí lezli do prdele. Byla jsem sama, najednou mě začaly pomlouvat, šikanovat psychycky a pak i fyzicky což trvá do teď. Pak jsem přešla na Emo a u toho chci i zůstat.

Tím představovánlm jsem zabrala dost času protože už stojim před mým domem. Z venku vypadá že je malej a moc se do něho nevejde, ale opak je pravdou. Vevnitř je obrovskej nemusim se dělit o svůj pokoj s mým bráchou. Otevřela jsem branku a po cestičce došla až ke dveřím. Z kapsy jsem si vatáhla klíče a odemkla. Jen co jsem otevřela dveře se mi kolem nohou začalo motat černý koťátko. Jmenuje se Jerry. Dalo by se říct že to je můj jedinej kamarád. Když nepočítám mamku s bráchou.

Otec mamku opustil. Nevim do teď proč ale v poslední době na sebe furt jen řvali. Pomalu jsem šla s longem a Jerrym do mýho pokoje. Otevřela jsem dveře, Jerryho položila na zem a longa opřela o zeď. Můj pokoj byl vymalovanej do dvou odstínů šedé. Měla jsem vlastní koupelnu i šatnu rakže to bylo dobrý. Zašla jsem si do koupelny ze který jsem vytáhla taštičku a z ní vytáhla pinzetu. Pak zpátky do pokoje kde jsem si sedla na postel. Začala jsem si vytahovat ty šutry malý.

Když jsem měla všechny šutry vytažený vydachla jsem přebytečný vzduch. Konečně. To vám řeknu byla to práce ale Chloe si se vším poradí. Zachvilku zazvonil zvonek. Kokla jsem se kolik je. Bylo pět, takže to je Alex. Můj brácha. Rychle jsem seběhla schody a otevřela dveře. Hned vkročil, skopnul si boty a objal mě na pozdrav. Já mu objetí oplatila. Vyšli jsme nahoru do druhýho patra. Celý patro máme pro sebe takže je to skvělý. Zalezli jsme každej k sobě do pokoje. Já skočila na postel a začala hladit Jerryho.

No a aby ste byli v obrazu kdo je Alex. Takže jak už ste zjistili je to můj brácha. Je starší o 2 roky. Takže si aspoň trochu rozumíme. Taky je Emo, poslouchá stejný skupiny a nosí černý oblečení, jenže on má i kamarády. A svěřil se mi i že má holku takže jim to moc přeju.

Mamka je sestřička, takže dělá do večera. My ji pomáháme takže je spokojená. Ten rozchod s tátou jí docela vzal. Začala pít. A to se mně i Alexovi nelíbilo takže jsme se ji snažili dát do kupy. A podařilo se. Mamka je teď dalo by se říct že šťastná.

No na začátek nic moc ale budu ráda když to aspoň někdo bude číst. Jestli se aspoň trochu líbilo potěšil by a nebo coment.
Tak zatím čusky