Ležela na zemi v jedné zapadlé uličce. Nepříjemný zápach byl všude - ve vzduchu, v jejím oblečení i v jejích plicích. Povzdychla si a pomalu se zvedla ze studené země. Pomalu přejížděla pohledem po okolí. Pár starých, plných a rezavých kontejnerů, mnoho odpadků a dvakrát tolik much. Nikde na dohled ani živáčka. Zatřepala hlavou. Neměla rodinu, neměla domov. Ano, pro takové jako ona existovaly místa, ale tam ona nepatřila. Nikdy nezapadala. Nepoznala matku ani otce, ačkoliv tak nějak cítila, že se o nich brzy něco dozví. Že se něco změní. Že najde svůj domov, novou rodinu a přátele... Ona ale žila přítomností, nemohla si vysnít něco, k čemu by se následně upínala. Ne. Kdyby to udělala, nepřežila by.
ČTEŠ
Daughter of Darkness: Dcera temnoty
Fantasy„Jsou za námi!" křikl Jeremy a všichni ještě přidali. Konečně se však dostali ke vchodu. Čekal tam na ně bledý muž bez tváře. Dívka hlasitě zalapala po dechu. Byl to onen muž z jejího snu, který měla ještě v Táboře. „Utíkejte!" stihla ještě zakřičet...
