Daughter of Darkness: Dcera temnoty

10

Do jídelního pavilonu došle obě dívky příjemně naladěny. 
„Každý táborník by měl sedět u svého stolu, ale já na to kašlu. Sedávám u Iris, s přítelem. Pojď, představím tě. V žádném případě nebudeš sedět sama!" řekla Anella rázně a rozešla se ke stolu, kde sedělo pět lidí. Všichni vypadali v celku... výstředně. Zřejmě proto, že Iris byla bohyní duhy. Jen jeden kluk si však dvou dívek všímal, když přicházely. Měl jasně azurové oči a krátké modré vlasy.  
„Ahoj lásko," ozval se tenorovým hlasem, pohled upřený na Anellu. Pak se zaměřil na Naomi.
„Naomi, to je můj kluk," představila ho zlatovláska se zamilovaným pohledem.
„Jsem Jeremy" představil se mladík sám a natáhl ruku směrem k Naomi.
„Naomi," odpověděla dívka a ráda natáhla svou dlaň k té jeho. Přátelsky si s rukama potřásli a dívky se poté posadily. 

„Mysli na jídlo, které chceš," poradila Anella dívce tiše, když se všichni táborníci sešli a Cheirón zahájil večeři. Naomi se zamyslela. Za svůj život moc druhů teplých jídel neochutnala a jediná věc, která jí napadla, byla polévka. Dívka si v duchu představila chutný kuřecí vývar. Když se pak podívala na stůl, byl opravdu tam. 
„To je zázrak!" podivila se Naomi s posvátnou úctou. Jídlo, které se samo objevuje na přání. 
„Teď pojď. Oběť bohům. Ten nejlepší kousek z tvé večeře musí skončit v ohni. Neptej se proč, je to prostě tradice." vyzvala dívku Anella a sama se zvedla, míříc k ohni uprostřed pavilonu. Naomi jí, se svým hrníčkem s polévkou, následovala. Dívky a Jeremy se postavili do řady a čekali. Naomi celý proces se zájmem pozorovala. Každé dítě vypadalo, jako kdyby se při oběti modlilo. Proto když na ní přišla řada, pohlédla do ohně a odlila půlku polévky. Ozvi se mi prosím. Chci tomu věřit, pomyslela si dívka směrem k ohni. Poté se sebrala a šla zpět na své místo, kde už na ní čekali. Když dívka viděla, že ostatní už s chutí jedí, pustila se i ona do jídla. Jelikož bylo její tělo navyklé přijímat pouze malé porce, nevadilo jí, že polovinu polévky vylila do ohně. Bylo to podle ní velké plýtvání, ale když to dělají všichni,...I přes to si dívka jídlo krásně užila. Naomi dojedla ze všech první. Její malá porce jí krásně stačila na to, aby se nasytila. Jakmile položila ozdobnou lžíci do prázdného talíře, nádobí zmizelo. Tomu se dívka jen tak divit nepřestane. 

„Takže, odkud jsi k nám přišla, Naomi?" začal se přátelsky vyptávat Jeremy. Dívka nepatrně ztuhla a polkla. Nechtěla jim říkat, že žila na ulici. 
„Z Virginie, z jednoho malého města," odpověděla proto opatrně.
„Ren je taky z Virginie," poznamenala Anella.
„Když už jsme u něj, támhle jde," pokynul nenápadně, jak to jen s modrou hlavou šlo, Jeremy. A nemýlil se. K jejich malé sešlosti si brzy přisedl černovlasý mladík, který se jako jediný na dívku usmál, když poprvé procházela Táborem. 
„Jere, kámo, musíš se mnou zítra vyzkoušet ten Tonyho multifunkčák. Prý je to boží!" zapáleně gestikuloval směrem k Jeremymu. Poté, jako by si teprve teď všiml dívek sedících naproti, se zazubil. „Dobrý večer, dámy. Mimochodem, jsem Ren," představil se a upřel své jantarové oči na Naomi. 
„Tohle je Naomi a je taky z Virginie," spustila Anella ještě dřív, než se dívka stihla nadechnout, aby se představila. 
„Moc mě těší, Naomi také z Virginie," zažertoval Ren a nepřestával se usmívat. „Jak se ti tady zatím líbí?" zajímal se.
„Je to tady úžasné. Jako v ráji. Akorát atmosféra je tu mírně chladná," popravdě odpověděla dívka a zaregistrovala, že jí poslouchá celá zbývající trojice.
„Těch si nevšímej, takové je to tady téměř stále. Jsou nepříjemní k těm, kdo ještě neznají svého rodiče," zabručel Jeremy. '
„Jer má pravdu, se mnou to tak také bylo. Jakmile se ke mně ale tatík přihlásil, najednou jsem měl kupu nových sourozenců," přiznal Ren s úsměvem. 
„Kdo je tvůj otec?"
„Tatík? Apollón. Blázen do hudby," odpověděl lehkým tónem na její otázku.
„Naomi!" ozvalo se, než stihla dívka jakkoliv odpovědět. Po ohlédnutí zjistila, že na ní volá Cheirón. Zvedla se tedy a šla za ním k hlavnímu stolu. Po cestě si povšimla, že většina táborníků již s večeří skončila a vytratila se. U stolu spolu s kentaurem seděli dva další lidé. 
„Chtěl bych ti představit pana Grovera, velí satyrům v Táboře." pokynul Cheirón k satyrovi po jeho pravici. Vypadal staře a měl velké rohy. „A tady, to je Clarisse, Árova dcera. Je nejstarší instruktorkou, vyučuje obranu. Zítra s ní strávíš trochu času. A teď vezmi slečnu Anellu a zajděte do hlavní budovy. Ať ti ukáže pokoj a dá nějaké oblečení, ve kterém budeš moci bojovat." řekl vlídně starý kentaur a pokývnutím dívku propustil. Ta se vrátila ke stolu Iris, kde na ní čekala už jen Anella.
„Kluci se šli podívat do zbrojnice," ušklíbla se zlatovláska a postavila se. „Předpokládám, že ti mám jít ukázat pokoj? Tak pojďme."

Když dívky dorazily do hlavní budovy, byla stejně temná, jako když tu byla Naomi poprvé. Tentokrát ale neprošly skrz, ale nahoru, po mramorových schodech do prvního patra. 
„Tady bude tvůj pokoj. Není to nic moc, nebývá obýván často," ukázala Anella do malé místnosti, kde se nacházela postel, malá skříň a další dveře, zřejmě do koupelny. Zlatovláska jí poté zavedla do velké místnosti, která byla zaplněná pouze oblečením. 
„Vpravo pro nás, vlevo pro kluky. Můžeš sem chodit kdykoliv bys potřebovala nové oblečení," vysvětlovala Anella a podávala jí oranžové tričko, jaké měli i ostatní táborníci.
„Tohle by ti mělo být, jsi hodně hubená," odhadla dívku a pobídla ji, aby si tričko hned zkusila. Mezitím se otočila a hledala pro Naomi nějaké pohodlné kalhoty. Dívka si opatrně, aby je neroztrhala, přetáhla přes hlavu šaty od paní Warrové a oblékla si na sebe oranžové tričko. „Sss, copak ti nedávali najíst?" uslyšela Naomi pobouřenou otázku. Zvedla oči a spatřila Anellu, hledící na její žebra. Naomi zavřela oči. Na tohle se nedala vymyslet normální výmluva. Dívka bude muset říct pravdu.
„Často jsem nejedla i několik dní," přiznala. „Když nemáš domov, jídlo se shání těžko." dodala dívka hořce a náhle se ocitla v příjemném objetí.
„Promiň, Naomi, netušila jsem..." spustila upřímné omluvy zlatovláska. Naomi se neochotně odtáhla.
„Nevadí. Jsem moc ráda, že jsem se dostala sem. Tady vám dávají jídlo kdy chcete a ještě k tomu jaké chcete. Na to si snad dokážu zvyknout," odvětila dívka a posmutněle se usmála. Anella se vrátila k hledání oblečení. Nakonec k dívce přinesla pružné černé kalhoty, které jí parádně sedly. Zlatovláska jí také podala černé tričko a kožený stahující svršek, který jí zakrýval hruď a žebra.
„Na zítra na výcvik" vysvětlila jí Anella.
„Moc děkuji, že mi tu se vším pomáháš. Nevím, jak bych se tu bez tebe obešla."
„To je samozřejmost. Jsi má kamarádka. Teď pojď, bude večerka. Když nebudu včas u sebe ve srubu, Clarisse mě roztrhne." Zlatovláska chytila Naomi za ruku a dovedla ji zpět do jejího dočasného pokoje.
„Ráno za tebou přijdu. Měj hezkou první noc tady," rozloučila se zlatovláska s úsměvem a pomalu odešla.
„Dobrou noc!" popřála dívka také. Když Anella odešla, Naomi přešla rovnou k posteli. Neměla žádný spací úbor, ale ten nemívala nikdy. A tak si jenom lehla a nechala se pomalu odnést do říše snů.

---

Zdravím věrné čtenáře a přináším omluvu, rozbil se mi notebook, takže chvíli zřejmě nebudou díly vycházet. Ale příběh mám již naplánovaný až do konce, celkem počítám s dvaceti kapitolami + epilogem, to znamená, že jsme právě v půlce. :) Všem moc děkuji za votes, moc pro mě znamenají ^^