11. Fighter

327 32 2
                                    

Večer jsme se vrátili něco málo po půlnoci, jelikož většina byla unavená, a já patřila mezi ně, tak jsme to zabalili a odjeli domů. Ještě v tu noc mi přišla zpráva, bohužel jsem ale byla tak vyřízená, že bych nedošla ani do koupelny, práskla jsem sebou na postel nepřevlečená a páchnoucí od všeho možného.

Ráno jsem se vzbudila na dopad slunečních paprsků, i přes to, že žaluzie nebyly zadělané. Protáhla jsem se a pomalu vstávala z postele. Byla jsem utahaná, ale je další den a já nemůžu být celý den v posteli, i když ta představa je sama od sebe dokonalá.

Došla jsem na chodbu a do koupelny, kde jsem se osprchovala ze včerejšího sajrajtu. Po osprchování ve sprše jsem se usušila svým ručníkem, vyčistila zuby a vrátila se zpět do pokoje a vybrala si nějaké oblečení, které mi padlo přímo do oka. Vlasy jsem si rozčesala a nechala je volně. 

Rozhodla jsem se jít dolů nasnídat, i můj žaludek se ozval silným bručením. Došla jsem až dolů a sedla si k ostatním, kteří dojídali snídani. ,,Dobré ráno" usmála jsem se a podívala se na každého zvlášť, všichni vypadali jako po zápase s dravou zvěří. Neučesaní, kruhy pod očima a v pokrčeném oblečení. 

Povzdychla jsem si a vzala si jídlo, které bylo nachystané už pro mě. ,,Laylo" naznačila Melissa mé jméno. Podívala jsem se na ni se zvednutým obočím a kousla si do chleba. ,,Dochází nám jídlo, tak ty společně s Tessie zajedete nakoupit do nejbližšího obchodu" usmála se a dál se věnovala jídlo. 

Povzdychla jsem si a mikla jsem rameny. ,,A to tam pojedeme autem?" z jiskrou v očích jsem se těšila. ,,Ne, na koni samozřejmě" zasmála se, protočila jsem očima a napila se ještě teplého kakaa. ,,A chci, aby jste tam jeli hned" udělala jsem nad její větou grimasu a zvedla se. ,,Fajn, Tessie jdeš?" nedojedené jídlo jsem tam nechala a připravila se k odchodu ke dveřím. 

Obula si boty a vyšla ven, když jsem došla ke stájím, připojila se ke mě i Tessie. ,,Co ji vletělo do hlavy, že je dneska nějaká divná a protivná?" zeptala jsem se ji a Maxe vyprovodila ze boxu a začalo ho připravovat. 

,,Toho si nevšímej, jenom se špatně vyspala" ,,Jo, to asi všichni dneska" se slovy jsem nasedla na Maxe a čekala na Tessie než nasedne a mohli jsme vyjet.

,,Mimochodem, máme seznam jídel, co máme koupit'' vytáhla si lístek z kapsy u mikiny a podala mi ho. Podívala jsem se na tom a bylo toho docela hodně.

Cestou jsme si povídali o všem možném, co nám přišlo do řeči. Došla nakonec i řeč o Justinovi, kterou jsem nechtěla rozebírat. ,,Nechci se o něm bavit, Tessie'' odpověděla jsem ji i přes její otázky.

,,Ale kušuj. Je hodně pěkný, kdyby mi bylo jako tobě, zřejmě bych po něm vyjela.'' řekla Tessie. Pokroutila jsem očima. ,,No bohužel už není, takže smůla'' vyplázla jsem jazyk a dala povel Maxovi, aby zrychlil.

Dojeli jsme k obchodu, zesedli jsme obě z koně a uvázaly je. ,,Já tam skočím, ty je můžeš pohlídat'' oznámila jsem ji vešla do obchodu. Pozdravila jsem a vzala si nákupní košík.

Vytáhla jsem si seznam, který jsem měla v kapse a podívala se na něj. ,,Dobře, takže mléko'' přečetla jsem první věc a rozhlídla se po obchodu. Chodila jsem všude možně až jsem nakonec našla regály s mlékem. Vzala jsem si jeden a dala ho do košíku.

Chtěla jsem se obrátit a odejít, ale hlas volající mé jméno mě zastavilo. ,,Layce'' uslyšela jsem znova mé jméno. ,,Ale ne'' mé oči se zvětšili a dělala, že jsem ho neviděla. Dojdu, k dalšímu regálu a vezmu další věc, která byla na lístku.

,,Layce, no tak stůj'' doběhl mě Justin. ,,Proč se mi vyhýbáš?" zeptal se tak stupidně, že už to asi nešlo. Povzdychla jsem si a zkoumala věc ve své ruce, pozorovala jsem ji, jako by byla ta nejzajímavější věc na světě.

,,No tak už konečně promluv.." jeho hlas byl zoufalý. Podívala jsem se na něj bez jakýchkoliv emocí a pokroutila hlavou. 

,,Bude to tak lepší...myslím" mumlala jsem si něco pod nosem. ,,Proč? Co se stalo?" zeptal se. Pořád samé otázky.

,,Bude to tak lepší, Justine. Ano?" zvedla jsem obočí. Zakýval hlavou. ,,Nebude, pokud mi neřekneš co se stalo!" zněl trochu naštvaně. 

,,Tvůj strýc se stal, jasný? Pokud bych se s tebou dál bavila, nedopadlo by to podle jeho slov dobře..takže bychom se měli přestat vídat, Justine" oddychla jsem si, protože konečně to břemeno ze mě spadlo. 

,,Já se ale jen tak nevzdávám, Layce. Toho sis už mohla všimnout" pokroutil hlavou a opřel se o jeden z těch regálů.

,,Justine, nech to být.." zamračila jsem se a přešla jsem k dalším regálům, kde byli obiloviny. Justin samozřejmě za mnou chodil jako ocásek. Vzala jsem mouku a dala ji do košíku.

,,Laylo Price! Proč ti to tak dlouho trvá?" zarazil mě hlas, který patřil Tessie. Podívala jsem se na ni a viděla jak stála na druhém konci rozzuřeně s rukami v bok. Vytřeštila jsem oči a kmitala pohledem mezi Justinem a Tessie. 

,,Já..no.." neměla jsem slov. Začala jsem koktat a v duchu modlit, aby to nikomu neřekla. ,,Omlouvám se, je to moje chyba" ozval se najednou Justin a já se na něj podívala zmateně. 

Jeho pohled byl ale v úplném pořádku. Tělo měl uvolněné bez jakýchkoliv známek strachu a mírný úsměv na jeho narůžovělých rtech tomu dávalo sílu. 

Podívala jsem se zpět na Tessie, která se mimochodem k nám blížila rychle. Vytrhla mi košík z ruky a přešla k Justinovi, kde se přiblížila k jeho tváři s kamennou tváří.

,,Tak tu nezacláněj a hleď si svého" odtáhla se od jeho tváře, popadla mou ruku a tahala mě k pokladnám. Ještě jsem stihla otočil pohled na Justina, který tam jen tak stál a díval se na mě, jak se vzdaluji.

Až u pokladen mi pustila ruku. Sykla jsem bolestí a třela si rukou místo, kde mě pevně svírala Tessie. ,,Co tě to napadlo?" zamračila jsem se. ,,Myslela jsem, že Justina máš ráda" ruce jsem překřížila na prsou. 

,,Nech toho ano? Je z Western Paradise, a kdo je z Western Paradise, tak ty nemám ráda" odsekla. ,,A Proč to tak je? Proč se nesnášejí?" zeptala jsem ji a zastavila se, když zaplatila nákup a odcházela z obchodu. Rychle jsem ji doběhla.

,,Nevím, je to čistě mezi Melissou a tím páprdou od nich" nasedla na koně a čekala na mě. Povzdychla jsem si, nasedla také a vyjela společně s Tessie domů. Ještě jsem se na zpět ohlédla po vzdalujícímu obchodu a povzdychla jsem si.

Soustředila jsem se na cestu před sebou a přírodu. Rozhlížela jsem se kolem sebe, když mi v tom přišla zpráva na mobilu, které jsem cítila v kapsy u kalhot jako cinknutí. Vytáhla jsem mobil jednou rukou a v druhé jsem držela otěže. Maxe jsem pro jistotu zastavila, jinak bych mohla skončit někde v příkopě.

Mobil jsem odemkla a otevřela zprávu. Překvapilo mě od koho byla.

FROM: Justin (08:21am)

-Snad kvůli mě nemáš problém. Chtěl bych tě vidět, máš zítra brzo ráno čas? 

 TO: Justin (08:23am)

- Dobře...

Stiskla jsem odeslat a vyrazila domů.

___________________________________

Nová část..tak jak se vám líbí tato část? Možná nebudete spokojeni, ale já jsem. Jsem tam kde jsem chtěla být a to je pro mě hlavní. 

Chtěla bych moc poděkovat za podporu (reads, komentáře a vote), jste fakt úžasní :) 

Uff, 1287 slov, no čím dál tím delší :D 

Škola je v plném proudu (jo, nedám s ní pokoj) a já už se těším na prázdniny :D Však úplně normální..

Co říkáte na situaci mezi Justinem a Lee? Layla oslaví narozeniny, taky se těšíte?  Já tedy ano :D Tessie se nám malinko už vybarvuje. Je vám Teresa (Tessie) sympatická nebo ne? :D Budu vám vděčná za komentáře :)  i vote :) 

Omlouvám se, že část nebyla tak dlouho :)

-N 



Horse |JB|Kde žijí příběhy. Začni objevovat