Horse |JB|

13. Don't worry

,,Stejně si nikdy nezvyknu na ty tvé krátké vlasy" pokroutila jsem hlavou, i když mě Justin nemohl vidět.

,,Ale zvykneš si, jsou to jenom vlasy" zasmál se do telefonu. Převrátila jsem očima a zasmála se taky.

Náš noční telefonát se čím dál tím víc protahuje. Bude okolo půlnoci, všude tma, jak venku, kde svítí jen málo blikajících lamp pro noční jezdce, tak i u mě v pokoji. Protože kdyby zjistil někdo, že tak pozdě telefonuji, byl by to průšvih.

Jen v modrém pyžamu, s culíkem na hlavě a puntíkovanými papuči na nohou jsem postávala u okna a skrz žaluzie jsem sledovala protější ranč. Svítilo se tam, jen v jednom okýnku nahoře, kde byl Justin.

,,Vidím tě, víš to?" zasmála jsem se omylem nahlas, když se Justin objevil před jeho oknem.

,,Ale já tebe ne...rozsviť si" zapískal nadšeně. Kousla jsem se do spodního rtu. ,,Nemůžu, je večerka.." z druhé strany se ozvalo zabručení.

,,Sice si jenom voláme a já slyším tvůj hlas, ale chybíš mi, chci tě vidět!" uměla jsem si představit, jak tam špulí dolní ret.

,,Tím chceš říct co? Mám tam za tebou přijít nebo co?" zasmála jsem se. Myslela jsem to jako vtip, samozřejmě bych teď v noci a navíc v pyžamu nikde nelezla, ale ten potrhlí kluk na druhé straně hovoru to vzal jako úžasný nápad.

,,Prosím, prosím" škemral, ale stejně mu to bylo houby platné. ,,Cože?" zasmála jsem se.

,,Ty jsi se dočista zbláznil.." pokroutila jsem hlavou. Pravě teď jsem se chovala jako moje máma, zlá a člověk, co všechno zakáže.

,,No tak! Jen na chvíli, to tě přece nezabije, ne?" důvěřivě mě přemlouval. ,,No, možná i to se stane, pokud mě někdo uvidí, a navíc jsem v pyžamu, takže nikam ti nepolezu..." po chvíli mlčení na druhé straně jsem to už pomalu vzdávala. ,,A proč vlastně nepřijdeš sám? ha?" zasmála jsem se a čekala na jeho odpověď.

,,Už jsem tam u tebe byl hodně krát, teď je řada na tobě" poslední slova zapískal nadšeně a přidal k tomu ďábelský smích. Fajn, tímhle mě teda dostal.

,,Tak dobře..vyhrál si" pokroutila jsem očima a vyzouvala si své huňaté papuče. Přímo mi zapískal do ucha. ,,Buď ticho, jen se převleču a jsem tam." řekla jsem do mobilu a vypla hovor.

Převlékla jsem se do oblečení, které jsem měla dneska na sobě, slušně jsem se učesala a povzdychla si.

Hebký svetr, který mi dala máma k dnešním narozeninám jsem si oblékla přes hlavu a pomalu přešla k balkónu, kde jsem přelezla zábradlí a nohama se dotkla stromu, po kterém i Justin lezl. Bylo to těžké a přiznám se, že jsem se i bála, pokud by se mi něco stalo, byla by to jeho chyba.

Běžela jsem v té tmě přes ohradu, kde se pásly koně. Večer je Melissa pouští ven, ani nevím proč, z jakého důvodu.

Bylo chladněji než jsem si myslela, na nebi byly krásně vidět hvězdy. Jen jsem slyšela houkání sov a zvuky koní.

Došla jsem až na druhou stranu ohrady a přelezla ho. Pravě teď jsem se nacházela na území wester paradise. A nebylo mi moc do smíchu.

Došla jsem až ke křoví, za který jsem se schovala a mela jsem tak výborný výhled do jeho pokoje.

V jeho pokoji byla tma, což mě taky i zarazilo. Kde sakra mohl být.

Čekala jsem asi pět minut a nic se nedělo. Celá naštvaná jsem se už pomalu zdvyhala, abych se mohla vrátit domů a už nikdy nepromluvit s Justinem.

Naštval mě, a to hodně. V tom momentu se otevřeli dveře a já se rychle sklonila zpátky do keře. Neměla bych totiž šanci utéct, aniž by si mě nevšiml.

Schovaná v keři, jsem pozorovala dotyčnou osobu, co vylezla ze dveří.

Byl to jeho strýc, naštvaně jsem ho sledovala. Tak za tohle mi Justin zaplatí.

Strýc se vrátil zpátky dovnitř a já jsem byla konečně volná.

Zvedla jsem se a vrátila jsem se zpět domů. ,,Tak za tohle, sis to u mě pokazil....Justine!" Znechuceně jsem vyslovila jeho jméno a v paměti jsem jeho slova a jméno vyškrtla ze seznamu.

..NA VŽDYCKY..

________________

Vím, že část je krátká, smutná a po dlouhé době. Za to se vám omlouvám..

Část je věnovaná dokonalé a božské @TeDDy08 a snad ještě není pozdě ti poblahopřát k narozeninám. :) Užij si je stejně jako já ^^.

Snad se ti část líbila, což pochybuji, ale i přes to se omlouvám. Měla jsem perfektní plán, jak to udělám, ale nějak se to zvrtlo.

Přísahám ti, že máš u mě další věnování. :)

Děkuju všem za podporu, kterou u vás mám. :))

Brzy se těšte na novou část i na nový příběh (bez koní)

N