Horse |JB|

15. Forgiveness with surprise

,,Vystupujeme!" řekla nám Melissa v autě. Všichni až do jednoho jsme vystoupili a čekali, až nám Melissa dá pokyny.

,,Dnešek je náš, vyhrajeme tu cenu i kdyby se mělo stát cokoliv. Nechci vidět žádný stres ani podvádění na trati, rozuměli všichni?" zeptala se nás s klidem a my jen přikývli.

,,Fajn, takže pojďme dovnitř a já nás jdu ohlasit, že jsme tu a můžeme nastoupit. Vy se běžte podívat okolo a seznámit s disciplínami.." otočila se pak na mě.

,,A to platí hlavně pro tebe Lee" usmála se.

Jsem tu nová chápu to. Přikývla jsem a šla se porozhlédnout dovnitř. Prošla jsem davem a dostala se neznamo kam.

Byl to velký, obrovský stan, který mi trochu i připomínal plachtu od cirkusu.

Našla jsem svou disciplínu a pozorovala ostatní, jak se rozcvičují. Čas se blížil k zahájení soutěží a já byla čím dál tím nervóznější.

,,Laylo?" ozval se, i přes ten mírný hluk, hlas.

Laylo. LAYLO? Ach, ne...Justin.

Otočila jsem se a věděla jsem, že se nemýlím. Byl to Justin.

,,Co chceš?" zeptala jsem se ho naštvaně. Myslela jsem, že pochopil, že ho nechci vidět. No očividně asi ne.

,,Já jen, chtěl jsem ti říct, že nesoutěžním."

,,A co já s tím mám společného?!" zvedla jsem obočí a dala ruce v bok.

,,No, odešel jsem z Westernu." řekl s klidem a pousmíval se.

Byla jsem zaskočená. ,,Cože jsi? A to proč proboha?"

,,Nechci proti tobě soutěžit,záleží mi na tobě, Laylo. Mám z toho sice problémy, že jsem odešel od strejdy, ale vracím se za mámou do Kanady, tak snad už to bude dobrý" usmál se.

,,A-ale proč jsi-" - ,,Lee, stala se hrozná věc!" přiběhla za mnou Melissa.

,,Co se stalo?" byla jsem vydešená už jen z jejího výrazu.

,,Teresa nemůže soutěžit, má něco s nohou. Nemáme žádnou šanci už vyhrát" posmutněla Melissa a otočila se na patě.

,,Počkejte!" ozval se Justin. Podívala jsem se na něj.

,,No, pokud nevadí, tak já jsem volný. Můžu závodit místo té holky." usmál se na Melissu nervózně. Já jen koukala, co se bude dít.

,,Nejsi nahodou člen Western Paradise?" zeptala se Melissa.

,,Bývalý člen" opravil ji. ,,No, doufám, že ti mohu věřit." ukázala na něj prstem.

,,Jasně, spolehněte se." usmál se na ni a ona odešla.

,,No takže, zachránil jsem váš tým. Na oplatku by jsi mi to mohla odpustit ne?" zasmál se a máchal přitom na obranu rukama.

Usmála jsem se něho. Odpustila jsem mu tu blbost. Jsem odhodlaná přistoupit k dalšímu splnění mých nedostatků. Nejprve chycení za ruku..na střeše v noci. A teď...

,,Laylo, víš, jestli chceš vysvětlení.." přistoupila jsem k němu blíž, své dlaně jsem položila na jeho hruď a dívala se mu do oči. Nádherné jiskřičky.

Přiblížila jsem se k jeho rtům, zavřela jsem své oči a dotkla se svými rty o ty jeho. Můj první polibek.

Nezapomenutelná chvíle proudila mým tělem společně s adrenalinem.

Jeho ruce položil na můj pas a přitáhl si mě ještě víc k sobě. Cítila jsem, jak se pousmál na mých rtech.

Odtáhli jsme se od sebe s úsměvem. Tedy spíše on s kulišáckým úsměvem a já jako stydlivka s červenými tvářemi.

K této atmosféře jen dodal: ,,PRVNÍ PUSA? SPLNĚNO!"

____________

Ano, vím. Přesně před rokem napsaná poslední část a opravdu se za to stydím.

Tímhle jsem vlastně chtěla ukončit příběh už od samotného začátku, ale pak jsem váhala mezi dobrým a špatným koncem.

Je to poslední část (když nepočítám Epilog - možná ještě výjde) a trvalo mi přesně rok ji napsat..ostuda jako blázen. Ale dál to rozebírat nebudu.

Nepočítám s tím, že tu vůbec ještě někdo zbyl...ale nevadí. Budu moc vzděčná za přečtení, hvězdičky i komentáře,které mě nutily psát dál a nevzdávat to 💞. Snad se vám příběh líbil i s takovým zakončením. 😊.

DĚKUJI N.