Tajemství krystalů - Krystal Země [DOKONČENO]

6.kapitola

Po setkání s Fénixem jsme pokračovali dál do Jeskyně Draků.
„Co tím myslel, že se ještě setkáte?" zeptal se Mitch. Pokrčila jsem rameny na znamení, že nevím.
„Za jak dlouho budeme u tý Jeskyně Draků?" zeptal se po chvíli unaveně Donny. Podívala jsem se na mapu, Jeskyně Draků byla ještě pěkný kus cesty.
„Je to ještě daleko, musíme nenápadně přejít kolem území domorodců. Ale nevím jak, protože jejích území je docela velké. Bude těžké se kolem nich proplést.

Už jsme byli kousek od domorodců, ale začalo se stmívat. Utábořili jsme se a všichni jsme si šli lehnout. Za celý den jsme byli až moc unavení.

'Přeju si abychom tohle všechno měli už za sebou. Je to náročná cesta,' řekla jsem si pro sebe. Během dalších pěti minut jsem usnula a zdál se mi zas ten podivný sen s drakem.

„Opět se setkáváme Lauren," řekl drak.
„Kdo jsi?" zeptala jsem se.
„Jmenuji se Arhes a jsem vodní drak," řekl po chvíli. Přišel blíž ke mně a lehl si abych mu viděla do očí.
„Ty jsi z jeskyně Draků?" zeptala jsem se znovu, přikývl.
„Vím, že máš se s vými přáteli přijít."
„Jak to víš?"
„Už je to tak určeno od doby, co jsi se narodila," řekl a stoupl si. Byl opět na odchodu.
„Počkej, neodcházej," křikla jsem na něj, ale to už mě neslyšel, protože zmizel v mlze.

Někdo do mě šťouchl, to mě probudilo. Když jsem otevřela oči, stál nade mnou jakýsi pomalovaný muž. Kolem pasu měl omotanou kůži z nějakého zvířete a držel oštěp namířený na můj krk. Koukla jsem na se na kluky. Byli svázaní. Muž nade mnou na mě kývl na znamení, že mám vstát. Stoupla jsem si a dala jsem ruce nahoru, na znamení že se vzdávám. Prohledali nám věci a rozházeli. Muž kývl na jednoho ze svých mužů, ten ke mně přišel a svázal mi ruce. Kývl na nás abychom šli. Nevěděli jsme kam jdeme. Po několika metrech jsme vešli na jejich území. Odvedli nás do jakési chýše a srazili nás na kolena.
„Co jste zač?" řekl někdo. Podívala jsem se na kluky s takovým výrazem, aby nic neřikali, přikývli. „Na něco jsem se ptal," zvýšil hlas a otočil se. Před námi stál vysoký muž s černými krátkými vlasy, a tmavě hnědými oči. Na sobě měl obyčejné oblečení, né jako ti domorodci. Oblečení jako jsem měla já nebo kluci. Černé kalhoty a volnější triko. Kolem pasu měl opasek a na něm přidělané kapsičky. Na levé straně měl nůž. Viděl, že si ho prohlížím vzal ho do ruky a přiložil mi ho ke krku. „Buď to půjde po dobrým nebo po zlým, rozhodni se," řekl a nožem přitlačil ke krku. Chvíli si mě prohlížel a po chvíli mu šlo v očích vidět jakoby mě poznal.
„Nejsi ty náhodou Lauren Shannonová?" zeptal se. „Jsi to ty, máš jeho oči," řekl a napřímil se. Poodešel kousek dál a kývl na jednoho muže aby mě zvedl.
„Kdo jste?" zeptala jsem se po chvíli.
„Myslím, že mě z historek tvého otce budeš znát, jsem Victor."

Tak je tu nová kapitola :) Co si myslíte .. Kdo je ten záhadný muž jménem Victor ? :) Komentujte budu moc ráda za každý komentář :)