Tajemství krystalů - Krystal Země [DOKONČENO]

9.kapitola

  Nevěděli jsme, kam nás Arhes odvádí až po několika metrech jsme dorazili k jeskyni.
„ To je Jeskyně Draků?" zeptala jsem se. Drak se usmál.
„ Ne není, tohle je jenom moje jeskyně," nechápala jsem proč má vlastní jeskyni, když má být s ostatními draky. Vešli jsme dovnitř, na zdech byly zavešené zapálené pochodně. Jeskyně byla útulná a teplá. Šli jsme hodně do zadu.
„ Donny, můžeš ještě jít?" otočila jsem se na kluky, Mitch Donnyho podpíral.
„ Jo v pohodě," odpověděl Donny a zaskučel bolestí.
„ Počkej, na chvíli se zastavíme," křikla jsem na draka. Ten se jen otočil a podíval se na zraněnou nohu.
„ Mám u sebe několik bylinek, které ti to poranění vyléčí," řekl Arhes. Šla jsem k Donnymu a koukla se na obvazy. Byly celé prosáklé krví.
„ Musím ti to vyměnit," řekla jsem a podívala se na Arhese s výrazem, že už potřebujeme abychom se na delší dobu zastavili. Vstala jsem a pomohla jsem Donnymu na nohy. S Mitchem jsme ho na určené místo jakštakš dotáhli. Posadili jsme ho ke zdi a já mu začala sundavat obvaz. Najednou se vedle mě ibjevila dračí hlava, leknutím jsem nadskočila. V hubě měl nějaké rostliny, položil je vedle mě.
„ To jsou ty bylinky, dej mu je pod obvaz a zítra ráno by to mělo být zahojené," řekl a poodešel.
„ Co to je za bylinky?" zeptala jsem se a prohlídla si je.
„ To velké je kůra ze stromu Sera a ty rostlinky jsou obyčejné bylinky, které znáš i ty," řekl.
„ Sera? O tom jsem nikdy neslyšel," namitl Mitch.
„ Je to poslední strom svého druhu, je střežený draky mého druhu. Proto o něm nikdo neví, jen některé osoby, kterým draci věří." Když jsem Donnymu ošetřila nohu a dala mu napít okamžitě usnul.
„ Kde to jsme?" zeptala jsem se po chvíli.
„ Jste v mé jeskyni," řekl Arhes. „ A jsem velmi rád, že jsem vás našel, musím vám všechno říct," řekl a lehl si. Zadunilo to, když jeho těžké tělo dopadlo na zem.
„ Co nám musíš říct," zeptal se podezíravě Mitch.
„ Vím, že mi nevěříš, stejně jako mi kdysi nevěřil tvůj otec Mitcheli."
„ O mém otci nic nevíš," řekl Mitch.
„ Ale ano vím, stejně tak jako o Donnatelovích rodičích a o Laureniných," a usmál se. „ Odlož tu zbraň, já ti neublížím." Položila jsem svou ruku na Mitchovo na znamení, aby odložil zbraň. Chvíli na mě jen tak nevěřícně koukal, pak usoudil jako předtím, že by proti němu neměl nejmenší šanci. „Posaďte se a já vám celý příběh budu vyprávět," kývl na nás. Poslechli jsme, odložili si veškeré věci na zem a posadili se. Sklonil k nám hlavu a začal vyprávět.
„ Ještě předtím, než jste se narodili vaše rodiče bojovali proti Victorovi, myslím, že jste o něm už slyšeli," podíval se na mě.
„ Zase Victor," řekla jsem mrzutě.
„ Ano, vím co se stalo. Ale tvůj otec ti řekl jen malý kousek z toho."
„ Otec mi řekl všechno, co věděl," řekla jsem. Drak zakýval hlavou, že nesouhlasí.
„ Vaše rodiny jsou zapsány v legendách. Vaši předkové bojují po celá staletí. Dnes je to po třetí, co se krystaly ztratily," řekl Arhes. „ Vy jste další generace, co je má najít a použít je proti tomu, kdo je odnesl z jejich míst."
„ To, že se ztratili po třetí nevíme," řekl Mitch. Draka to podle výrazu vůbec nepřekvapilo.  

Tak tady je nová kapitola, no snad se vám líbila a budu ráda za jakýkoliv komentář .. Hlavně vím, zda to někdo čte :)