dva světy

selhal

nasrane si sednu na gauc a prepnu petrovi nejakou picovinu na kterou se dival

,,peto fakt jsi to prehnal" prijde k nam i petrovo mamka a sedne si mezi nas
,,ja vim, omluvim se mu zitra" odpovi ji petr
,,petre je to dite, diteti se nestaci jen omluvit, zase se me ptal proc uz ho nemas rad, sakra tohle nebylo poprve! silene jsi se o nej bal dneska, vim to, tak proc jsi na nej tak zlej! jen kvuli tomu ze nechtel jist"
,,štve mě kdyz se mu ustupuje, vecer se ma jist a hotovo"
,,tak znovu, je malej, byl utlumenej po kapacce a silene vydesenej za dnesek, co na tom nechapes!" zakricim uz na nej
,,to ho ale neomlouva, byl umrčenej, protivnej a-" nestihne dorict co chtel protoze mu jeho mamka jednu natahne
,,petre vzpamatuj se uz!" zakrici na nej i ona, vyborneeee, uz jsme na nej dve

,,luci zapalis prosim tu svičku? u televize?" poprosi me petrova mamka
,,nemam zapalovač u sebe"  reknu a petr mi poda zapalovač, ja si ho nasrane vezmu a zapalim svicku, petova mamka sedi na kraji a jen nas pozoruje
,,pokud takovej jeste jednou budes k maxovi tak s tebou končim" reknu po chvilce kdyz se vracim zpet na gauč
,,cože?"
,,co na tom nechapes?" odseknu
,,vzdyt ja se kurva snazim!" vykrikne petr a nahrnou se mu slzy do oči
,,nezapomen brecet, to ti jde vzdycky skvele" reknu a petr se podiva na mamku vydesene
,,no teď nehleď, posral sis to sam petře" jsem rada ze je jeho mamka se mnou a ne proti mne
,,tak to rovnou rekni ze me uz nechces" rekne petr
,,prestan rikat takovy picoviny petre" protocim oci a odvratim od nej pohled, on si opre hlavu o polštař a mirně popotahne, zas si mysli ze se to plačem vyřeši

z chodby se ozve tiché šourání, nejdřív si myslím, že se mi to zdá, ale pak se ve dveřích objeví maxík, má rozcuchaný vlasy, tričko nakřivo a v ruce muchlá plyšáka, oči má červený a lesklý

,,tati?" pipne potichu az skoro neslyšně max

,,maxiku běž spat" odpovi mu petr na jeho poměry až moc klidně

maxik ale neodejde, udělá nejistě dva kroky dopředu, mezi stul a gauč, nejdriv se podiva na me a pak nejistě na petra

,,ja jsem nechtel byt zlobivej, mě jenom bolelo břiško a bál jsem se" v mistnosti všechno ztichne, ja na ně koukam a petrova mamka to sleduje zaujate jak krimi serial

petr otevře pusu, ale nevyjde z něj ani hlaska, maxik si utře očka do rukavu a pokračuje

,,ty už mě nemáš rád?"

v petrovi se něco v tento okamžik asi zlomí, hned se zvedne a klekne si před maxika, ruce se mu strašně třesou

,,tohle už prosim nikdy neřikej, já tě mam rad, nejvic na světě" maxik se na nej vahavě podiva, pak se mu rozklepe brada a rozplače se uplně, na tohle už petr zareaguje a vezme si ho do naruče

,,promiň, nezvladl jsem to dneska, neni to tvoje vina, ano?" pohladi ho po hlavičce kterou ma max položenou u nej na hrudi

,,běž ho uložit peťo" ozve se petrova mamka, petr kyvne a rozejde se smerem pokoj maxe, slyšim že mu v pokojičku ještě něco říká, pak zavře dveře a jemnymi kroky se priblizuje zpet do obyvaku

,,tak ja vas necham" postavi se petova mamka a jde do kuchyne

,,luci"

,,ne, teď ne petře" přerušim ho hned jak se odhodlal na mě promluvit

chvili je ticho, on se posadi na druhy konec gauče ode mě, což me prekvapi jeste vic nez kdyby si sedl vedle mě

,,ja vim že jsem to posral a ne jen jednou" řekne tiše

ja nachvili zavřu oči, protoze kdybych je otevrela tak zmeknu a to v tuhle chvili nemuzu

,,viš co je nejhorší? že on si mysli, že je problem on a ne ty" řeknu po chvilce

petr se nadechne a nic nerekne, poprve po mně nezačne štěkat a nezačal se hajit

,,ja tě miluju, ale jestli mu ještě jednou dáš pocit, že si lasku musi zasloužit tak odejdu a jeho si vezmu s sebou" řeknu petrovi docela klidne

on se na me podiva a v jeho ocich vidim strach, strasny strach
,,ja ho nechci ztratit"  zašepta

,,tak se začni chovat jako někdo, kdo si ho zaslouzi, protoze ted se te boji a to je neco co ti nikdy neodpustim" odpovim mu

,,muzeme jeste za nim?"

,,muzeme to zkusit" odpovim petrovi a jdeme k maxovi do pokoje, on ještě nespi, ja počkam u dveri a petr si sedne k němu na postel

,,ja se budu snazit byt hodnej tatinku" chytne jo maxik za ruku, vypada to ze i on ma vic rozumu nez petr

,,ne maxiku, ty se nemusis snazit, ty jsi hodnej kluk, ja se budu snazit byt pro tebe lepši tata"

,,tak už na mě prosim nekřič"

,,nebudu" da mu petr pusu na čelo a oba odejdeme z jeho pokoje, tentokrat uz do loznice

,,mysliš že jsem špatnej tata?" zepta se mě petr

,,nejsi špatnej, svym zpusobem se pořád učiš, ale moc ti to nejde, vim že by ses pro něj rozkrajel, jen nekdy totalne selhaváš" odpovim mu tak jak to citim a hlavne popravde

,,nechci at me pak nenavidi"

,,staci se snazit peťo a zapamatovat si ze on je jeste dite, maly dite"

,,pomuzes mi? uz nechci selhavat"

,,moc rada" změknu uz a obejmu ho, on si me polozi na hrud a spolecne usiname

MAM JARNAKY TAKZE PROC TO NEVYDAVAT VE 3 RANO HIHI