dva světy

kopat

peťa leži na gauči, je nasranej a ja jsem šla s jeho mamkou udělat něco k večeři

,,necham ho hezky podusit, musi si uvedomit ze ne vzdycky bude po jeho" rekne mi petova mamka a ja s ni naplno souhlasim

,,uplne s vama souhlasim, nekdy si mysli ze mu projde vsechno a ze muze uplne vsechno"

,,to bude tim, že je to jedinaček, kdyby měl sourozence, třeba by takovy nebyl, trosku me to mrzi ze nema sourozence, vzdycky chtel brášku" usmeje se petova mamka a ja taky

,,ale jinak je to zlatičko, moc hodnej kluk"

,,joo to je, občas na facku ale je"

,,i tak ho ale trosicku podusime" mrknu na ni a ona se usmeje a prikyvne

petruv tata doseka travu a jde jist s nama, petrovi da jidlo do misky a donese mu ho do obyvaku aby se nenamahal a nemusel sedet, protoze ho ty žebra dost boli

musim rict ze pani adamkova vari skvele, nema to chybu, petr kouka na fotbal a papa  na gauci

,,mami? mame colu?" petrova mamk mu neodpovi a petruv tata uz se zveda ze mu ji donese, jeho mamka ho zastavi a on si zase sedne

,,mami!"

,,petře neotravuj, jestli neco chces tak si pro to dojdi sam" odpovim mu ja, petr se zvedne a v předklonu jde k nam

,,mami ty me ignorujes?!"  jeho mamka si zalozi ruce na hrudi a jen se pousmeje

,,jo ignoruju, chováš se jak rozmazlenej blbeček" odpovi mu

,,promin mami, znovu to neudelam"  no jasny peťulko...

,,ne petre, zacnes se chovat normalne jinak se k tobe nebudeme s tatou chovat tak jak do ted"

,,ale ja jsem nic neudelal! vzbud se!!"

,,petre nebud drzej"

,,ja nejsem, ty se chovas jako krava dneska" dupne si petr

,,peťane přestan! takhle se s mamou bavit nebudes" napomenu ho i ja, on triskne do stolu a zase v predklonu odejde, ale ne do obyvaku, jde ven

,,to je takovej blbec ten petr" prohrabnu si vlasy

,,nechces za nim jit? s nama se bavit nebude" rekne mi jeho tatka, ja kyvnu ze jo a jdu za nim, stihl dojit i ven, sedi na chodniku kousek od baraku a drzi se za žebra, ja jdu k nemu a vlepim mu facku, dost silnou a velkou facku

,,co me mlatis kurva?! padej za moji matkou a domlouvejte se na me znovu"

,,petre prestan! byl jsi zlej k mame! nemas duvod"

,,ty se ji laskave nezastavej ty kundo"

,,prosim?! to mam za to jak se o tebe staram kdyz se nemuzes ani pohnout?! jak o maly decko?!"

,,spolčila ses proti mne, zradila jsi me, jsi čubka, tohle ti neodpustim" ja se na nej jen podivam a silne ho kopnu do zad

,,petre prestan! nebud takovy! ja te takoveho nechci!" pristoupim k nemu jeste bliz a zacnu ho do tech zad mlatit i pěstma, jedna rana mu pristane i do žeber, petr se rozsype na zem jak domeček z karet a lezi na chodniku

,,to maš za to!"

,,viš jak to bolelo?!"

,,to taky melo! domu se dostan jak chces, kretene!"  otocim se a jdu zpatky domu

,,tak co?"

,,byl zlej, hnusnej a sprostej, tak jsem ho kopla do zad, zacala ho mlatit a lezi na chodniku"

,,pane boze" vykrikne jeho tata a jde asi za nim

,,nemeli jsme byt tak zlé" podivam se na jeho mamku a dam si ruce do dlani

,,omluvime se mu" odpovi mi

petruv tata prijde uz i s petrem a podepira ho, petr pláče, ouuu

,,peťo" jdu k němu a pohladim ho po vlasech

,,mě to strasne boli" popotahne a padne mi do naruče, ja ho obejmu a dam mu pusu na zatylek

,,pojd si hajnout, pojd" podepřu ho a jdu s nim pomalinku nahoru, on si lehne na postel a porad popotahuje

,,nebreč, ja ti na to dam led, jo?"  on kyvne ze jo, ja mu pro ten led skocim

,,šup, vyslict" usmeju se, on si sunda triko a ja mu prilozim led na hrudnik a na žebra a obejmu ho

,,vis ze jsi pako?"

,,vim, ale to pako tě moc miluje"

,,vzdyt ja to pako taky moc miluju i kdyz me nekdy strasne sere"  on se usmeje a ja mu utru slzy

,,broučku muj"