dva světy

lip

petr šel spat k sobě a my s keldou spime na gauči, mamce jsem dala vedet ze spim u emy, haha takze ta je s tim v pohode, ja uz jsem po sprše a teď vyšel i calin ze sprchy jen v ručniku kolem pasu

,,ale aleee" zaculim se na nej a on na me vyplazne jazyk

,,sahni si" sedne si vedle me a zatne svaly na břichu

,,nebudu tě osahavat" namitnu hned calinovi

,,ale takovy svaly nevidis jen tak nekde" usklibne se, vezme mi ruku a polozi si ji na břicho, kdyz uz tam tu ruku mam tak si ho pomačkam, no ma ty svaly dobry no, to jako ne že ne

,,máš dobry svaly ale uz se obleč bobi" pohladim ho po vlasech a otocim se, calin se převleče do šortek a trička a lehne si ke mně na rozestlany gauč

,,proč tu vubec jsme? petr šel stejne spat"  podepřu si hlavu a podivam se na keldu

,,radsi, kdyby se mu udelalo špatně, bojim se ho tady nechat samotnyho, vzdyt jsi videla že byl rad že jsme tady, on fakt neni šptanej člověk, věř mi"

,,ty ho máš fakt hodne rad viď?" calin kyvne ze jo a ja ho obejmu

,,ty jsi zlatičko"  calin se mi uvelebi na břiše a zapiname si petruv netflix, ja ho hladim ve vlasech a ani se nenazdam a on spinka, ja ho polozim na jeho polstar a koukam na všem klukum ktere jsem milovala, u toho piju petrovi ten dzus kterej jsme mu koupili a je mi fajn

nakonec jsem si pustila i vsem klukum 2, je neco kolem pul 12 a ja vidim na chodbe siluetu ktera se priblizuje do obyvaku, je to petrova silueta

,,petre?" on jde do bliz mezi dvere a kouka se na me, ma utrapeny pohled a je jen v pyžamovych kalhotech, bez tricka, ja se zvednu od calina a jdu k nemu

,,pojd potichu" reknu mu a dojdeme k nemu do pokoje, on si sedne na postel a ja vedle nej

,,copak se deje?"

,,boli mě břicho, uz chci at je mi dobře" postezuje si petr

,,musis hajat abys nabral silu" reknu mu

,,nechces tady byt se mnou?" 

,,vedle uz spinka kelda"

,,ale ja jsem lepsi" mrkne na me

,,hele hele, vzpomen si jak ses choval a pak neco rikej, calin je zlaticko, ty ne"

,,ja se chci omluvit, nechtel jsem byt zlej promin, choval jsem se jako kokot, mrzi me to" podiva se na me a pohladi me po ruce

,,me to taky mrzi petře, ja jsem ti nic neudelala a ty jsi byl od zacatku na me i na emu zlej, nemel jsi k tomu duvod"  odpovim mu podle pravdy tak jak to citim

,,ja vim, fakt me to moc mrzi, došlo mi ze jsi asi fakt normlani fajn holka, vzdyt jsi jako jedina poznala ze mam teplotu, byt to na keldovi tak mam 33 stupnu" uchechtne se petr a ja s nim

,,jsem rada ze sis to uvedomil"

,,takze mi odpoustis?" podiva se na me s jirkřičkou v očich

,,tak jo, ale chci tady toho hodnyho petra jo? ne toho namachrovanyho idiota ve skole" petr kyvne ze jo a lehne si na polstar, ja ho pohladim po vlasech a citim že celej hoří, vic nez odpoledne

,,paneboze ty hořiš, to neni dobry, to už je horečka" rychle mu teplotu zmerim, 39,9...to je skoro 40, nakazala jsem mu cekat v pokoji a ja jdu pro prašky, podam mu paralen a studenou namočenou utěrku

on zapil paralen a zpatky si lehnul

,,na co tu hadru?"

,,to je obklad na hrudnik, bude to studit ale vydrzis to jo?" on kyvne ze jo, ja mu uterku polozim na holý hrudnik, on se zakřeni a ja ho hladim ve vlasech

,,je mi zima" rekne skoro neslysne, ja mu obklad tak po 10 minutach sundam a zakryju ho

,,muzu se pritulit?"

,,muzes ale jen proto ze jsi nemocny jo?" on kyvne a polozi mi hlavu na hrudnik, ja ho hladim a on hned spinká, takze jsem na sobě uspala oba dva kluky...no nejsem užasna? jsem! ja na petra jeste chvilku koukam a pak jdu zpatky za calinem

rano se kelda vzbudil driv protoze musime do skoly a vzbudil se dokonce i petr, uz vypada lip konecne
,,diky za noc, bylo mi fakt hnusne, pomohla jsi mi"
,,to jsem rada" on se zaculi a sedne si ke stolu, ja si stoupnu za calina a hladim ho ve vlasech
,,nechces se ostrihat?"
,,ne, miluju svoje vlasy"
,,tak jo no ale slusely by ti i kratky vlasky tak jak ma petr"
,,treba nekdy" zasmeje se, rychle jsme se najedli, vzali si veci a sli do skoly, po skole zase jdeme k petrovi tak snad mu bude uz jen lip a lip