dva světy

prisahej

tyden ubehl jako voda a ja jdu na kontrolu s miminkem, před nemocnici mame sraz s calinem, chtel jit strasne se mnou a delat mi oporu, jirka je ted tri dny mimo domov takze ten jit nemohl

,,ahoj princezno" obejme me a ja jeho taky, jsem strasne rada ze se bavime, strasne mi jeho pratelstvi chybelo, vazim si toho ze sel se mnou

,,jsem strasne rada ze jsem nesla sama"  pohladim ho po ruce a on se usmeje

,,tak jdeme? jsem zvedavy"

,,tak jdeme" s keldou jdeme primo do ordinace a cekame nez si me a vlastne i jeho zavolaji dovnitr

,,ale vy jste dorazila i s partnerem? to je skvely, hezky mu ten zazrak u vas v břišku ukažeme" začne se radovat doktor

,,to neni muj partner, je to muj nejlepsi kamarad"

,,ou, prominte...ale to nemeni nic na tom ze mu to miminko hezky ukazu, kdyz dosel tak predpokladam ze ho chce videt"  mrkne na calina doktor a ja si mezitim lehnu na lehtko a vyhrnu si tricko

,,jasne ze chci" posadi se calin vedle me na zidlicku a chytne me za ruku, na povzbuzeni, jemne me hladi břiškem prstu a zaujate sleduje obrazovku ultrazvuku, doktor nam vsechno popise ale uprimne? vime z toho velkou piču, pro nas jsou to jen fleky na obrazovce

,,a ja uz vim pohlavi" podiva se na nas doktor

,,je to chlapeček, gratuluju" ja budu mit syna, ty kraso, okamzite z radosti obejmu calina a on mi objeti opetuje, je to silny objeti, plny kamaradske lasky, jde i na nem videt ze ma radost

,,sestricka vam da dalsi termin" rekne mi doktor, rozlouci se se mnou, mne da sestricka karticku a jdeme s keldou ven

,,ty budes mit syna!!!" zacne radostne kricet venku na parkovisti a ja se zacnu smat

,,ty jsi pako cali" smeju se dal

,,petr by byl moc rad za kluka" hned jak vyslovil jeho jmeno mi spadl usmev ze tvaře, vim ze by byl rad, jednou mi rikal ze by chtel do budoucna syna

,,ja vim" odpovim calinoci stručně

,,trapi se, zase se mi zda že neji, nic ho nebavi, kdyz je s nama tak mlči a zacina se nam ztracet pred ocima, takhle to uz dlouho nevydrzi"

,,to mi to ted jako vycitas?! poslal te na me?!" zacnu po nem jecet, protoze on sam vi jak moc je pro me tema petr citlivy

,,uklidni se! nic ti proboha nevycitam a rozhodne me neposlal! rikam ti to jen proto at o tom vis kdyz maš v břichu jeho krev" zvysi na me hlas i calin, ja jen sklopim pohled

,,promin"

,,nic se nestalo ale tohle uz nerikej, vis ze stojim za tebou, tak to neobracej proti mne ano??"  ja jen kyvnu hlavou a znovu ho obejmu

,,muzu si sahnout na briško?"

,,muzes" ja si sednu do auta, calin vedle na misto ridice a polozi mi ruku na břicho

,,uz se na nej tesim" rekne mi

,,ja taky, strasne moc, bude to muj milaček"

,,strejda si ho bude hezky rozmazlovat"  awww, tak tohle? aspon bude mit hodnyho strejdu

kelda me hodi domu, rozloucime se a napiseme si co dal podnikneme

POHLED CALINA

razim za klukama do studia, jsem nabitej uplne skvelou energii, bude to chlapeček! fakt jsem za to strasne rad, skoro jako by to bylo moje vlastni ditě

,,kopyta, jsem tady" rozrazim dvere a najdu vsechny kluky sedet nebo stat u gauče a na gauči vidim ležet petra

,,co se stalo?"

,,opil se jak hovado, zvracel a je mu špatně" odpovi mi david

,,sakra vzdyt on nemuze pit!" zarvu po davidovi

,,myslis si ze ja to nevim?! pil uz doma! tady se jen dorazil! a kdyz bere antidepresiva tak to asi nebude uplne ruzovy s tim alkoholem, tak po mne neječ"

,,měli jste ho hlidat!" zarvu znovu

,,klid cali, klid davide, nemuzeme za to ani jeden, tak se tady nehadejte a budte tady radsi pro petra, fakt nevypada dobre a potrebuje vas" ozve se willy, ma pravdu, ja se zvednu a jdu k petrovi a pohladim ho ve vlasech, je uplne zpocenej

,,caline mne je zle" podiva se na me petr unavene a vysilene

,,bude dobře neboj, pujdeme domu jo? pujdu s tebou" on kyvne hlavou a snazi se zvednout coz mu samozrejme nejde, ja ho vezmu do naruče, rozloucim se s klukama a nesu ho do auta, tam ho přivažu a jedu smer jeho byt

,,dekuju, chci si dat sprchu" rekne mi petr

,,zvladnes to? nemam jit s tebou?" on zakyve hlavou že ne a jde pomalu do koupelny, ja se rychle podivam co ma v lednici - chlast, z toho asi nic neuvarim, takze objednavam mekac a jdu si lehnout na gauč, zapnu si tiktok a scroluju na tiktoku

,,petre delej, jidlo dorazilo!" je jak ženska, ve sprše je vzdycky strasne dlouho, ja nam to dam na talir a donesu do obyvaku

,,petre!" zakricim znovu a stale nic

,,petre slysis me?" zase bez odpovedi, okamzite jdu pred dvere, vezmu nahradni klicek a jdu dovnitr, petr sedi bez tricka opreny o vanu, breči a ma od žiletky dořezane jedno předlokti a podbřiško, paneboze

,,peťo" jdu k nemu a opatrne ho obejmu, šileně trpi, je mi ho strasne lito

,,je mi hrozne"

,,bude dobře, slibuju, ale ted pojd se mnou, musim ti to ošetřit" ja mu pomuzu se zvednout a jdeme do obyvaku, on se polozi, ja mu obe rany vydezinfikuju a zalepim, on obejme jeden polštař a zase se mu kutali slzy z oči

,,proč plačeš?" pohladim ho po zadech

,,jsem padavka, řešim bolest tak ze si ublizuju a brecim jak kripl"

,,nejsi! jsi silnej kluk, nejsi padavka,  nevycitej si to prosim, staci kdyz se zapřisahaš že už to neudelas, nemuzes se řezat peťo" on zakyve hlavou na souhlas a polozi se mi pres klin

,,objednal jsem mekac, vsiml jsem si ze mas problemy i s jidlem, takze jestli nechces nemusis to jist" petr se nedzvedne pro hranolky a zacne jist hranolky, aspon z tohoto mam radost, je to dobrej kluk...mel by vedet ze bude tata

petr dojedl hranolky a usnul na gauci, ja jsem ho zakryl a koukal se na nej, trapi me to svym zpusobem taky, vim neco co on ne a to mi docela ublizuje...nechci pred nim tajemstvi, ale dal jsem lucce slib...no nic, ona mu to rekne sama, ja ji nejak domutim