dva světy

musi jet

,,je ti uz teplo?" peta zakyve ze ne a ja si k nemu sednu a obejmu ho

,,muzu si pohladit břiško?" podiva se na me po chvilce, petr si ho jeste nehladil a to je v tom břichu jeho dite...

,,mužeš" petr mi polozi ruku na břicho a usmeje se

,,koplo mě, citil jsi to?"

,,citil, je to hezkej pocit" petr se pak znovu natahne a lehne si na břicho

,,slibila jsi mi masaž" ze ja mu to furt slibuju...

,,ja vim" poposednu si bliz k nemu odkryju mu mirne peřinu ze zad a začnu ho masirovat po holé kuži na zádech

,,uz me boli ruka peťuli"

,,prosim jeste" podiva se na me roztomile a ja ho zacnu masirovat dal, neodolam tomu jeho pohledu...je neodolatelnej...vzdycky byl a i s neučesanyma vlasama, kruhy pod očima a popraskanymi rty

,,uz dobry?" on zakyve ze jo a polozi se mi znovu na klin, je jako malej

,,co by chtel petřik teď? jidlo dostal, masaž taky, co mu chybi?"  zacnu se smat a on se taky pousmeje

,,společnost, neodchazej prosim, nechci byt sam...nemam rad bejt sam"

,,tak ja tady budu s tebou" jemu se rozzari očka a ukaze na druhou pulku sve postele, ja si na ni automaticky lehnu a zakryju se

,,kde jste? jste me tam nechali vole" vleti sem calin s chipsama v ruce

,,tak pojd k nam" rekne mu petr a namačkne se na me, aby mu udelal misto" calin skoci na kraj postele a hodi na nas chipsy

,,na co kouknem?" zepta se nas

,,neco vyber" calin se pustil do hledani filmu a ja jsem mezitim zmerila petra, 38,5...

,,žadna slava borče, na ten koncert o pozitři asi zapomeň"

,,to nejde, hrajem v brne, se vsema klukama, tam musim byt" začne šilet petr

,,peťo zdravi neporučiš, oni to zvladnou"

,,žadny takovy, budu zdravej" stoji si pete za svym

ja se zvednu a jdu do kuchyně pro piti

,,cali ja tam strasne chci, nemuzes jit beze me!" slysim jak se doprošuje petr u calina

,,ja te tam taky chci a taky pojedes, i kdyby nemocny, no tak si to uzijes a pak to doléčíš, no...kluci byli x krat nemocni"

,,jo, ale s rymou nebo s hlasem, nemeli horečku vy dva idioti"

,,nebud na nas zla" rekne mi calin a ja na nej vyplaznu jazyk, lehnu si na kraj k petrovi kterej vypada ze do par minut usne

calin zapl lociku...ani jsem se nenazdala a petr uz spi

,,proc jsi zapl tohle?"

,,miluju zlatovlasku, pripominas mi lociku, tak proto"

,,tak dobre no" pohodlne se natahnu, petra posunu ke calinovi, moc se na me lepil a vezmu si chipsy

,,pojd za mnou braško, ona te u sebe nechce" zasmeje se calin a obejme petra, je to roztomily

calin taky žere chipsy, uz druhy mimochodem a to nejsme ani v pulce filmu, nebo spiš pohadky

,,nevybral jsi zas tak spatne"  musim mu trosku počechrat ego

,,vim snad, ne?" podiva se na me pyšně a petr sebou v tu dobu šilene trhne

,,pššš, nic se nestalo, jsme tady s tebou jo?" rekne mu calin a bliž si ho k sobě namačkne a pohladi ho ve vlasech....zna tady ty jeho stavy moc dobre, co mi tak rikal tak ho utěšuje minimalne 3x tydne, ja se k nemu naklonim a dam mu pusu do vlasu, starame se o nej s keldou jak o malý ditě, což on vlastne je...

calin taky usnul takze mne nezbyvalo nic jineho nez jit taky spat, calin šileně chrape a kope, byli jsme s petrem tak minimalne 5x za celou noc vzhuru

,,dobry ranko" prijde calin do kuchyne a ja ho zabiju pohledem

,,jak pro koho"

,,stalo se neco?"  zepta se me calin s otazniky v ocich

,,strasne chrapes a kopeš, petr schytal dost kopancu"

,,ouuu to ja ani nevim" zasmeje se, kokot

,,to je mi jasny ze to nevis brouku, sedej, delam vajicka" jemu se rozzari oci a sedne si za stul

,,prijedou kluci odpoledne, musime naplanovat ten zitrek"

,,cali ja vim ze bez petra nebudete kompletni ale nechces mu nejak domluvit? mel by byt doma, ty čisla jaky on mel na teplomeru nejsou zadna prdel, muze to s nim kdykoliv seknout pri nejake vetsi namaze a to nechces ani ty ani ja"

,,ja vim luci, ja chapu tebe ale i jeho...hrajeme v brne, hrajeme vsichni a jdou s nama vsichni kamosi brnaci, cela naše parta...vsichni jsme v kontaktu ale prilezitosti kde se potkame uplne vsichni je strasne malo, maximalne kdyz ma nekdo narozeniny nebo na vanoce...tesim se na to vsichni a ja bych to chtel dopřat i petrovi...jestli nepujde on tak to zrusime, ja bez nej hrat nebudu" rekne mi calin, je to od nej hezky ze nemysli snad poprve jen na sebe ale i na nej... maji fakt nadhernej vztah mezi sebou, takovej by mohl leckdo zavidet

,,tak udelame vse pro to aby zitra jel jo?" podivam se na nej a on se na me široce usmeje, o tohle nemuze prijit prece

jeste chvilku si povidame a pak za nami dojde petr, uz vypada mnohem lip nez vcera, neni uplně bílý, kruhy pod očima jsou patrně menši a celkově se mu vratila živost do jeho obličeje

,,jak je?"

,,uz je mi lip" odpovi mi, sedne si ke stolu a zakousne se do suchyho chlebiku

,,neboj, zitra je to nase" poplaca ho calin po zadech a petr se usmeje

,,dekuju ze jste se o me postarali...sam bych to nezvladl" podiva se na nas

,,neni zač, ale dneska jeste odpocivej jo?" petan kyvne ze jo, doji svuj suchej chleba a jde na terasu kde vidim ze si zapalil, boze ten kluk je fakt nepomaucitelnej, ale tak jedno cigo neuškodi....