dva světy

ciťa

hned jsem se rozhodla volat petrovi, nebere mi to, kurva, proto pišu keldovi ze se potkame pred petrovo barakem a muzeme to spolecne nejak vyresit, takze se jeste pred dverma otacim a jdu. smer petruv dum

,,tak zazvoň cali"

,,pockej, chces to nejak resit s nim?"

,,asi by to bylo lepsi si to aspon trosku vyrikat" pohladim keldu po ruce a on mi da pusu na čelo

,,tak jo, kdyztak kdykoliv muzeme odejit jo?" ja kyvnu ze jo a zazvonime, otevre nam petruv tata

,,jdes ho zase zmlatit?" rekne petruv tata s neutralnim vyrazem smerem ke calinovi

,,ne jdem si s nim promluvit"

,,to asi ted neklapne, petovi neni dobre" odpovi calinovi

,,jak mu neni dobre? stalo se mu něco?" zepta se calin

,,treba ti to řekne sam, ale zvyšiš na nej hlas nebo mu zkřiviš jen vlasek a letiš odsud je ti to jasny?" je to hezky ze se petra jeho tata takhle zastava a stoji za nim, calin kyvne na souhlas a jeho tata nas pusti dovnitr

,,nahore" nasmeruje nas jeho tatka a my jdeme s keldou nahoru, calin dojde pred jeho pokoj, zaklepe a vejdeme dovnitr, petr lezi v posteli a jeho mamka ho hladi ve vlasech, nema tricko a ty modřiny na jeho hrudniku jsou strasny ach jo to me mrzi

,,necháš nas tady chvilku prosim?" zepta se calin petrove mamky a ona se podiva na petra, petr kyvne na souhlas a jeho mamka odejde

,,volala jsem ti"

,,ja jsem ti psal, chtel jsem se omluvit, nereagovala jsi" odpovi mi petr

,,promin ale pak jsem ti hned volala, proc jsi mi to nezvedl?"

,,nemam už naladu na to neco resit, promin"

,,ale proč? petre musi se to kurva vyresit! ublizil jsi mi! ty bys mel ted šlapat jak hodinky a ne si ještě určovat podminky! to seš až tak vyjebanej nebo si na to jen hrajes?! fakt na tebe uz nemam nervy!" zakřičim po něm

on se na mě jen kouka a začinaji mu nabihat slzy do oči, otoči se k nam zady a zaboři si hlavu do polštaře, ja se podivam na calina, ten se zvedne a pohladi ho po zadech

,,co se děje peťo?" zepta se ho calin ale z petra vylezly jen vzlyky, nic jinyho

,,notak, pojd sem" sedne si calin k nemu na postel, petra chytne, polozi si ho pres klin a obejme ho

,,neplakej" zacne ho calin opet hladit po zadech a petr se konecne uklidnuje

,,to jsem tak spatnej clovek? vsem jen ublizuju a jsem k nicemu, pro nikoho nejsem dost dobry, cali ani neviš jak se s takovym pocitem žije, ja uz mam nejvetsi chuť do ukončit" rekne nam petr a calinovi běži v očich zděšeni

,,braško nejsi špatnej človek, je to jen obdobi ano? přejde to a zase to bude dobry a neni pravda ze na tobe nikomu nezalezi, mas uzasny rodice, skvely kamarady, s klukama te milujeme, jsi kus nás, naše součast...a co se tyče te rvačky, omlouvam se, moc mě to mrzi, už to nikdy neudelam, kamaradi se nemlati"

,,ja jsem se strasne bal že o tebe přijdu, jsi muj nejlepši kamarad už dost dlouho, zaleži mi na tobě a nechci o tebe nikdy přijit" zamumla petr a kelda ho pevneji obejme

,,neprijdes peťo, vzdycky za tebou budu stat a vzdycky mi na tobě bude zaležet ať se stane cokoliv jo?" pohladi ho calin po vlasech a petr kyvne na souhlas, do pokoje prijde petrova mamka a usmeje se na kluky

,,vy jste roztomilý, kdyz uz jste tady, najite se s nama? dělam palačinky"

,,tak jo, dekujeme" odpovi ji kelda a jdeme za jeho mamkou do kuchyne, sedneme si ke stolu a kazdej dostaneme palačinku s nutellou a se šlehačkou
vsichni papame a petrova mamka hladi petra ve vlasech, maji spolu krasnej vztah ale musi se nechat že je petr trochu mamanek mozna je to tim ze je jedinaček

,,dekujeme" podam ji prazdny taliř a kelda taky

,,tak se vidime ve škole jo?"

,,jasny a dekuju" usmeje se petr na calina a calin mu usmev vrati

,,tak zitra" rozlouci se calin a jdeme domu

,,tak tohle bylo vic nez divny" reknu mu

,,ja jsem ti rikal ze on je ciťa, vzdycky byl a vzdycky bude"

,,bylo mi ho lito, brecel kvuli mne"

,,dej tomu cas a ono se to urovna, jo?" chytne me calin za pas a jdeme smer jeho barak, prespim u nej, je pozde a je to bliz nez muj dum