dva světy

jidlo

po fotbalu se šlo k jednomu z kluku domu a kelda mě vzal s sebou, ema se šla učit protože propada z ekonomiky tak at to nejak zachrani, tudiz tady znam jen calina a petra

,,hrali jsme skvele a na to se napijem!" zarve jeden ten kluk a zvedne panaka, kluci si přiťukli, zapli se pisničky a začina party, prijelo kfc i pizza takze si kazdej vzal na co ma chuť, calin si vzal oboji

,,kde je petr?"
,,nevim, on furt někde lita, vzdyt ho znas"
zvedne se kelda a jde nekam za klukama, no ja s nim urcite nejdu, rozhodla jsem se najit petra, sice jsem u cizich ale tady je kazdej vsude takze si myslim ze ten kluk u kteryho jsme neresi jestli jsmev obyvaku nebo nekde jinde, prolezla jsem pokoje a nikde nic, ale z okna koupelny jsem zahlidla kluka v černe mikine ktery sedi na zahrade v trave, to bude petr, projdu kolem kluku a vlezu na zahradu, jdu pomalu za nim a polozim mu ruku na rameno

,,copak se deje? proč nejsi s klukama a jsi tu sám?"

,,je mi dobře kdyz jsem sám"

,,jakpak to?" sednu si vedle nej na travu

,,maji furt naražky že vážim 50 kilo i s posteli, vypadam jak kostik a tak, no a mě to štve"

,,kašli na ně peťo, oni za to nestoji, ale pockej, kelda se ti nevysmiva že ne?"

,,ne ten ne, ten do mě ale furt cpe jidlo, nechape že nechci...vzdycky ho do me cpe"

,,a ty jiš malo?" na to petr jen kyvne že jo

,,nejde ti jist? nemáš chuť k jidlu nebo nechceš jist?" zeptam se ho a chytnu ho za ruku

,,nemam chuť a když ji mam tak jsem po pěti bramborech plný"

,,peťo a nechtělo by to nějakyho odbornika? aby se na tebe podival a poradil ti?"

,,nechci na psycharnu, ja si všechny problemy řešim sam" rekne petr a ja jen zesmutnim

,,moje mamka je doktorka, k ni bys nešel? se mnou, jen tě zkontroluje a poradi ti jak se zase vratit do starych koleji, prosim zkus to" petr chvili váha ale nakonec kyvne

,,jen at to prosim nevi calin, nechci ať to kluci řeši"  to plně chapu

,,tak muzeme jit teďka, ona ma nočni, co ty na to?" petr kyvne ze jo, on si nepřiťukl panakem takze muze ridit, nešli jsme jim ani řict že jdeme pryč protoze podle me nikdo z nich nepostrehl ze jsme se od nich vzdalili, petr řidi a dojedeme před maminu ordinaci

,,neboj, mamka je hodna, neni se čeho bat" pohladim ho na zadech a zaklepu

,,muzem?"

,,luci? co ty tady? nemáš byt s emou?" divi se mamka a pozve nas k sobě dal

,,mela jsem ale ta dylina propada z ekonomiky tak se musi učit, šla jsem s děckama po fotbale a peťa se mi tam trošku svěřil že ho trapi že nemuže přibrat, nemá chuť jist a citi se furt plný, nemohla by ses na něj prosim podivat?"

,,tak s tim zkusime nečo vyvest, lehni si a vysleč se do trenek" petrovi se do toho moc nechce to jde videt, přeci jen jsem tu já a mamčina sestřička je taky čerstvě po škole takže taky mlada, ale stejne musi takze to udelal, mamka si ho zváží a poslechne a pak mu prohmata břicho, petr se u toho ksichti

,,blinkáš často?"

,,jak kdy, když je mi někdy psychicky blbě tak jo"

mamka se ho pta na ruzny otazky a pak mu ještě vezme kapičku krve z prstu, on se pak obleče a sedne si vedle mě na židličku

,,určitě je to psychickeho puvodu, vypada to že to máš ze stresu, mozna si řekneš že to nic neni ale musi se s tim začit něco dělat protoze z takove nevinne věci se muže velice rychle stat anorexie peťo, podchytili jsme to včas, podvahu ještě nemáš ale musiš papat, aspoň trošku ráno, pak si dát vyvážený oběd, svačinu a klidně jen nějakou lehkou večeři, ano? zkus to fakt po kousičkach a za měsic se mi tady ukážeš jo?"  petr kyvne ze jo

,,tak dekuju" pokusi se o usmev, poda si s moji mamkou ruku a jdeme pryč

,,lukco a nepomocuj, ja uz ti nebudu omlouvat hodiny skrz to žes zaspala"

,,jo furt" zavru dvere a petr si sedne na schody

,,bude dobře neboj" sednu si vedle nej a obejmu ho, on me taky obejme

,,děkuju že jsi se mnou šla"

,,rada pomužu když mužu a proto mi slib že budeš papat, aspoň tak jak řikala mamka, po kousičkach" petr se na mě diva a poda mi ruku

,,slibuju" ja se na nej usmeju, mam z nej radost

,,myslis ze tam zbyla ta pizza? tu bych si dal"

,,uvidime, kdyztak objedname dalši, to neni problem" s peťou sedneme do auta a jedeme zpět, kluci se nehnuli od ps5 nebo od piti takze si ani nevysimli ze tady nejsme

,,peťo pizza uz neni ale zbyly tři stripsy tak si je dame na pul?" on kyvne ze jo a pustime se do toho, nakonec si dal dva a ja jeden, mam z nej radost, obrovskoi radost, šikulka je to, dokonce se i odvazal a šel hrat za klukama hry na playstationu, calin mu vedle sebe udelal misto a vzal ho kolem ramen, ja sedim na barove židli a koukam na ně a pišu si u toho s mamkou

MAMINKA🫶🏻:
ale pěknej kluk ten peťa

me: ujde no

MAMINKA🫶🏻:
trošku na něj dohlidni a bude dobrej, jakmile se vrati do toho že bude jist tak to bude dobry

me: jasny dam na nej s keldou pozor, musis uznat ze ma petr ale krasny oči

MAMINKA🫶🏻
má, ale taky jsem sk všimla že byl pěkně nervozni když se před tebou chlapec musel vyslict, srdce mu tlouklo jako o zavod

me: nojo, dokazu s klukama nemozny😜😌

MAMINKA🫶🏻
ego up

me:
😜😜😜

tim naše konverzace hasla a ja jsem šla koukat na kluky

.
tak co? bude peťa už v pořadku nebo se stane nejakej fuck up a zkomplikuje se to?