dva světy

zachranka

calin po chvilce odesel a ja jsem s malym zustal sam
,,tak co to kolinko? dobry?"
,,už neboli" usmeje se maxik a ja se taky usmeju
,,vidis, ja jsem ti rikal, ze to prejde" malej se mi polozi do naruče a chytne mě za tričko, jako kdyby se bal že odejdu
,,copak maxiku?"
,,chci byt s tatinkem" ja si lehnu, polozim si ho na sebe a zakryju ho
,,dobry?" max zakyve ze jo a hajne si na mou hruď, uz je unavenej, takze zachvilku 100% usne, ja ho hladim po zadičkach a jak jsem rikal, do pěti minut je maxik tuhej, je strasne roztomilej, opatrne ho zvednu ze sebe a polozim ho do postele, podam mu jeho plyšovyho medvidka a přikryju ho
,,sladky sny" pošeptam mu, vtisknu mu lehkou pusu do vlasu, necham mu rozsvicene svetylko a jdu do obyvaku za ostatnima, kde se toho moc nezmenilo...izabela s matejem šikanuji vsechny kluky a lucka se snazi utisit ječiciho vojtu
,,no kde seš! vem si ho nachvilku" preda mi lucka vojtu a vidim ze je nasrana? proc?
,,taky jsem musel uklidnit nase dite, chtel se mazlit a pak jsem ho uspal, tak po mne laskave neječ! sorry ze je mi prednejsi vlastni dite nez nejaci satani kteri akorat řvou"
,,petre chovej se nejak a neřvi!" strči do mě lucka
,,a staci vy dva, sednete a budte v klidu jo? nic se nestalo" zasahne david, kterej posadu lucku a ja si sednu naproti ni a porad kolisam v naruci vojtu, furr knoura ale uz se to da vydrzet

izabela s matejem furt lezou po klukach a matejovi se povedlo calinovi plnou vahou stoupnout na pero
,,au kurva!" zarve calin a chytne se za rozkrok, vsichni se zacnem smat a lucka mu jde pro led
,,na, dej si na to led" donese mu ho a polozi mu ho primo na rozkrok
,,vykouřit mu treba nechces?" neodpustim si a reknu to nahlas, calin se na me nechapave podiva stejne jako kluci, lucka jde primo naproti mne a vlepi mi facku
,,co ti zase kurva vadi!" zakrici na me, ja vojtu predam dominikovi a stoupnu si pred ni
,,co mu mas co chytat na pero?" odpovim ji zatim klidne
,,nikdo mu na nic nechytal! normalne jsem mu tam polozila led, ani jsem se ho nedotkla tak co zase vyvadis"
,,jasny, ja jsem te videl!" zakricim uz i ja
,,vis co? jdi do prdele fakt uz" zaječi lucka a jde pryč

POHLED LUCKY
jdu zkontrolovat maxika, nespinka, ale plače
,,ty nespinkas?" pohladim ho po vlaskach
,,vy na sebe křičite" řekne maxik a popotahne, zase se celej trepe
,,petre pojd sem!" zarvu z maxova pokoje at me jde slyset az v obyvaku
,,co zas?! maxiku? ty pláčeš? co se stalo?" jde sem rychle petr a sedne si vedle me, tak ze mame oba dva maxika naproti sobě
,,vy křičite" rekne max
,,maxiku my jsme se s maminkou jen trošku neshodli a jen jsme se bavili nahlas"
,,presne tak maxicku" musime ho nejak uklidnit...
,,a date si pusinku?" zepta se po chvilce max
,,maxiku me trošku boli v krku, nemuzu dat tatovi pusu aby něco nechytl" reknu pohotoveji nez petr, protoze ani jeden z nas se nechce libat
,,tak zitra"
,,dobre" odpovi mu petr, maxik si znovu lehne a my odchazime, ja petra chytnu za tricko na chodbe a tahnu ho az na balkon, kde po nem muzu jecet jak chci

,,pust me, kam me tahnes?!" rekne petr
,,maxik se zase celej trepal, takhle uz to nejde petre"
,,jeste to svadej na me! kricela jsi po mne stejne jako ja po tobe!"
,,ty furt jen kricis petre"
,,tak sis mela vybrat jinyho! furt ti akorat neco vadi!"
,,ty mi vadis! jak se to chovas?!" zacnem po sobe uz zase jecet
,,vis co, tak kdyz ti tak vadim tak si me jdi podvest, treba s calinem, hm?! tam jsou dvere!" ukaze petr na dvere, to prehnal
,,prosim?!" vlepim mu dalši facku a on me primackne ke stene
,,neublizim ti, takovy hovado nejsem, ale taky uz se vzpamatuj! taky nejsi dokonala, jsi jen obycejna holka jako kazda druha" rekne petr a pusti me, jako kazda druha? tak tohle nemusel...
,,a myslis si ze ty jsi nekdo specialni? nechtel jsi ani maxe, stropil jsi scenu kdyz jsi se dozvedel ze cekam dite"
,,maxe sem netahej! moc dobre vis ze ho miluju vic nez cokoliv na svete" okamzite na moje vytky zareaguje petr
,,a co ty tvoje nocni prichody ze studia? ty si myslie ze ti to verim?! ze tam jsi az do jedne nebo do dvou do rana?! neverim!"
,,jsi uboha lucie, normalne uboha!" zarve petr a drepne si, zhluboka se nadechne a chytne se za hrud
,,nehraj to"
,,j-je mi spatne, picha me na hrudi" rekne ztezka a zhluboka dýchá, ja zpozornim, tohle asi nehraje...
,, lehni si" jdu k nemu a pomuzu mu se polozit, on dycha jak o zivot, tohle nebude dobry...
,,davide!" zakricim a david sem prijde
,,uz jste se dohadali?" rekne mezi futrama
,,petrovi je spatne, volej rychlou, ja tu budu s nim" david kyvne a vola sanitku, ja si sednu k petrovi a chytnu ho za ruku
,,peťo promiň" drzim ho a začnou mi tect slzy z oči
,,to nic, taky se omlouvam" odpovi a snazi se o usmev ale moc mu to nejde
,,boli tě to moc?"
,,to ne, ale silene se mi mota hlava" ja mu polozim ruku na hrud, srdce mu buši jako o zavod
,,za 5 minut jsou tady" prijde k nam david a prohrabne petrovi vlasy, petr moc nemluvi...ja ho jen drzim a hladim ho dokud sem neprijedou zachranaři, ja od nej ustoupim a necham jim prostor

nejdriv petra poslechnou a pak mu nataci ekg
,,davi ja se bojim, co kdyz ma infarkt? vzdyt je jeste mladej"
,,tak jeho to srdce uz zlobilo par let zpatky"
,,ja vim, ale kdybych po nem nekricela tak by se to nestalo"
,,klid, on na tom ma taky vinu, nesvadej to jenom na sebe ano?" chytne me david kolem ramen a koukame na to jak zachranari vysetruji petra
,,jde o stresove pretizeni, srdce je jinak naprosto v poradku, ma zvysenou hladinu adrenalinu, to vyhecovalo telo a telo se zacalo branit, neni to nic vazne, bude mit klidovy rezim a kdyby se neco zhorsilo tak okamzite prijedete"
,,dekuju" odpovim zachranarovi a hned jdu obejmout petra
,,to je lasky" zasmeje se a da mi pusu do vlasu
,,nezlob" taky se zasmeju
,,vzdyt vis ze te moc miluju"
,,ja tebe ty muj hrdino, mas silny srdicko" jen co to dopovim dam petrovi ruku na leve prso a pohladim ho