I don't like u, I just love u

Help me!

Probudila jsem se s dekou kolem ramen. Všude bylo ticho. Protáhla jsem se. Na lednici byl lísteček se vzkazem od Arona. Stálo tam;
Ahoj Kat. Museli jsme ráno odjedu na natáčení televizní show. Vrátíme se kolem oběda. Nějak se zábav, ale nechoď ven. A v lednici máš snídani. Měj se, Aron.
Otevřela jsem lednici a vzala si jogurt. Uvařila jsem si kafe a sedla si ke stolu. Usrkávala jsem kafe a přemýšlela co budu dělat. Panebože, jak se má člověk v tomhle bytě zabavit.
Když jsem dojedla, vlezla jsem do pokoje. Jak můžou spát bez postele? Vzala jsem peřiny, a dala si je kolem sebe. Pustila jsem si televizi a pohodlně jsem se usadila. Zase mi ztěžkla víčka. Co to semnou je? No jo, vždyť je tu skoro přes 5 hodin posun. No nebudu se tomu bránit. Za chvíli jsem usnula.
Probudil mě až zvuk otvírajících se dveří. Aron vešel do pokoje a já se na něj rozespale podívala.
,,To si celý den proseděla u televize?"
,, Spíš prospala, a navíc jsou teprve tři hodiny, tak nepřeháněj!"
Aron je protočil oči vsloup a vyšel z pokoje. Z kuchyně na mě houknul.
,,V kuchyni je oběd jest..."
Zbytek nemusel ani doříct, jelikož už jsem stepovala v kuchyni. Dokonce i ve spánku vám může vyhládnout. Podívala jsem se na jídlo. Bylo toho spoustu. Tolik druhů jídla, a všechno korejské. Pánejo, neměla jsem korejské jídlo asi...jo 7let.
,,Podívejte se na ní, úplně září." Ukázal na mě Minhyun. A já v tu chvíli zrudla jak rajče.
,,Dneska jíme u vás kluci." Ukázal Aron na ty tři. Ty jen kývli a začali nosit jídlo k nim do pokoje. Aron mi podal nějaké krabičky a dostrkal mě k nim do pokoje. Všude byly plakáty amerických zpěváků. Položila jsem krabičky k ostatním a sedla si vedle Arona. Vedle mě seděl Ren. Ten se na mě usmál a podal mi nějakou krabičku.
Holky, fakt? Vysvětlete mi jak ho můžete mít rádi. Vždyť je hezčí než dvě třetiny ženské populace. Jak to sakra dělá?
,,Není ti něco?" šťouchnul do mě Aron. Shit, zírala jsem na něj asi pět minut. Okamžitě jsem zrudla. Panebože Kat, umíš něco jiného než blbě rudnout.
,,Naše drsňačka se zamilovala!" vypípul Minhyun.
,, To fakt né." snažila jsem se protestovat.
,, Tak proč se tak červenáš?" rejpnul si Baekho.
,,Já se nečervenám." znovu jsem protestovala.
,, Nechte ji bejt. Ona si myslí že je na nás až moc dobrá."
Všichni ztichli. Sklopila jsem zrak.
,,No tak, Jonghyune..."
,,Neříkej že to tak není."
,,Jonghyune, říkal sem ti ať už to nevytah...."
,,Je to jenom rozmazlená holka, která ani neumí poděkovat svému bráchovi za to že jí nechá bydlet v už tak malé bytě. Je to jen sobecká krys..."
,,Tak promiň že se mě vlastní matka chce zbavit! Tak promiň za to že mě pořád v životě každej jen opouští!" Vyjekla jsem na něj. Slzy mi začali stékat po tvářích. Všichni na mě koukali. Vyběhla sem ze dveří. Proč je ten byt tak malej? Vletěla jsem do koupelny a zamkla za sebou dveře. Rozbrečela jsem se. Proč je všechno tak složitý? Najednou se zamnou otevřeli dveře. Shit, tahle koupelna má vlastně dvoje dveře. Aron si vedle mě kleknul.
,,Seš v pohodě?"
,,Jo" zavzlikala jsem. Well done, Kat, zníš fakt přesvědčivě!
,,Nechceš si o něčem promluvit?"
,,Né."
,,Dobře, jak myslíš. My teď s klukama musíme odjet na focení, takže tu budeš sama. Buď hodná jo? A nic si z Jonghyuna nedělej. Ono se to srovná." Aron mě pohladil po vlasech. Slyšela jsem jak klapli dveře. Potom bylo chvilku ticho a potom klapli vchodové. Byla jsem sama.
Vstala jsem a podívala jsem se do zrcadla. To je na to jít natáčet horor. Ty pitomý Nu'est. Jsou stejně debilní jako všichni idolové. Šla jsem do pokoje a kopla naštvaně do batohu. Vypadl z něho mobil. Podívala jsem se na FB jestli mi někdo nenapsal. Překvapivě ne. Potom sem skontorovala instagram. Málem mě klepla pepka. Jessi bude dneska v klubu kousek od nás.
Já tam musím jít. No a co? Focení zabere spoustu času. Podívám se na jedno představení a pak se vrátím domů. Nikdo si ničeho nevšimne! Ano! Je mi skara 19, a když už jsem v tý Koreji, tak z toho vytěžím co nejvíc. Otevřela jsem kufr. Musím si obléct něco dobrého, něco co má "swag". Vytáhla jsem kožené legíny, bílé tílko a kolem pasu sem si zavázala košili. Přes sebe jsem si dala koženou bundu, přes pusu černou roušku. Vzala jsem si jen mobil a peněženku, takže se mi vešli do malé černé kabelky na řetízku. Rychle jsem udělala dvě linky nad okem a mohla vyrazit. Vyběhla jsem z bytu a začala jsem podle map hledat bar.
Konečně jsem stála před barem. Dobrodružství začíná. Vešla jsem dovnitř dostala jsem se celkem blízko k pódiu. Jessi vyšla a začala rapoval "Unprrety Dreams". Mávala jsem rukama jak šílená. Panebože jak já ji miluju. Po tom přišlo na řadu "I want to be mě", po té "lonely" dokonce i s Yuk Jidam. Pak mi ale vyschlo v krku a rozbolela mě hlava z uječené holky vedle mě. Odešla jsem k baru. Nepiju alkohol, nechutná mi takže jsem si objednala vodu. Najednou se zamnou ozvalo " Ty seš tady nová?"
,,I am sorry, I can't speak Korean." nepotřebuji se tu s někým zaplíst.
,,For me, English is ok."
Shit, kdo může být tak otravné? Otočila jsem se. No do prdele. Přede mnou stál samotný Jay Park. Ano, Jay Park.
,,Promiň,úplně to není pravda, vlastně korejštinu celkem ovládám." zakoktala jsem.
,,Chápu, taková kočka by neměla ztrácet čas s nějakým lůzrem z klubu. Ale co takhle ztrácet čas semnou?"
Úplně sem zrudla, ještě že je tu tma.
Začali jsme si povídat. Bylo celkem zajímavé ho poslouchat.
Zasvítil mi mobil. Lekla sem se, jestli mě neschání, ale mobil jen chytnul WiFi. Radši jsem se ale podívala na hodiny. SHIT! Jsem tu už dvě hodiny. Musim jít. Bráchovi to už muselo skočit. Teď pojedu určitě domů. Otočila jsem se k Jayovi. Málem sem ale spadla ze židle. Jeho obličej byl asi dva centimetry od mého.
,,Snad se semnou nenudíš."
,,Já, já už... "
,,Teď poď semnou, chci ti něco ukázat." Vzal mě za ruku a táhne mě přes celý bar. Otevřel nějaké dveře a strčil mě do místnosti. Byl tam jen gauč a nějaké židle.
,,Ber to jako VIP místnost. Teď musím jít, a ty tu na mě počkáš. Pak si to dopovídáme."
Odešel. Rozhlédla jsem se po místnosti. Nebylo jak uniknout. Sakra, ty blbko, ty blbko. Co teď budu dělat. Ten nechce probrat problematiku světového míru. Co budu dělat. Vzala jsem mobil a ťukla na první kontakt, který mi přišel pod ruku. Aron. Otevřela jsem zprávy. Co mu napsat. Slyšela jsem jak se otvíraj dveře. Něco vymysli, rychle!
To Aron: Help me!

______________
Ahojky, tak nějak mi tahle Kapitola přijde slabší. Takže se u další budu extra snažit!
Autor-nim, hwaiting~^^
Děkuji jedné finance za super vzkaz. Moc mě to potěšilo ;-)