I don't like u, I just love u

Lonely

Seděla jsem doma a žrala nějaké chipsy. V televizi běžela nějaká dorama. Takhle to vypadalo poslední dva týdny. Aron mě nikam nechtěl pouštět. Jen občas, nakoupit, nebo když mi už fakt šibalo a musela jsem se jít projít. Kluci se navíc vraceli pozdě večer, takže šli rovnou spát. Podívala jsem se na mobil. Bylo 21:56. Za chvíli se vrátí. Dneska řeknu Aronovi že už to takhle nejde.
*Aron
Jeli jsme dodávkou zpátky domů. Baekho a Ren něco řešili. Já, Minhyun a Jonghyun jsme seděli v zadu. JR byl zticha. Tak už to trvalo dva týdny. Nemluvil, neřval, nesmál se. Moc dobře jsme věděl proč.
Dodávka zastavila před dormem. Baekho a Ren se vyskočili z dodávky. Třetí byl Minhyun. Já a JR jsme pomalu vyšli.
,,To jste tak stáří, že už ani z tý dodávky nevylezete?" zasmál se Ren.
Já udělal jako že mu dávám pohlavek a Ren se mu jako vyhnul. JR nereagoval. Ani se nezasmál. Ren, Baekho a Minhyun si vyměnili pohledy. Muselo jim to dojít. Tak blbý nebyli. Tohle není dobrý.
*Kat
Slyšela jsem zadávání kódu. Vběhla jsem do kuchyně. Snažila jsem se najít nějakou cool pózu, ve které bych vypadala děsně důležitě. No, asi už mě trochu znáte, takže vám došlo, že než jsem se stačila rozhodnout, jak budu stát, dveře se otevřeli. A jak stála u dveří a drbala se na hlavě.
,,Ty jsi něco ztratila?" zeptal se mě Ren.
Já ho jen odbyla rukou. Mezi tím už celé Nu'est bylo naschromážděné v malé předsíni. Rozhlédla jsem se. Když můj zrak padl na JR, on skolipl hlavu. Vyrazil směrem ke mě a já mu uhla, aby moch projít. Takhle to vypadalo od toho podpisu smlouvy. Asi jsem mu udělala velký průšvih. Už semnou vůbec nemluvil. Ani se na mě nepodíval. Chybělo mi to. Bolelo to.
Z mích myšlenek mě vytrhl Aron.
,,A nás tu jako držíš?"
Až teď jsem si všimla že tu zadumaně stojím v jediném průchodu do kuchyně.
Uhla jsem, aby všichni mohli projít. Ale Arona, který šel poslední, jsem chytla za rukáv.
,,Musíme si promluvit!"
,,Mám průšvih?"zasmál se Aron mému dramatickému hlasu.
,,Ano, a velký." zasmála jsem se taky.
Ano, už jsme začali vtipkovat. Náš vztah s Aronem se výrazně zlepšil. A to nemluvím jen o vtípcích. Celkově. Měla jsem pocit, že mu můžu říct všechno. Jenže kdykoliv jsem měla pocit že jsem mu všechno odpustila, vzpomněla jsem si na to, jak mě nechal samotnou v Americe. Jak se sám změnil, je kvůli penězům. Jak sám začal dělat to co nesnášel. V té chvíly jsem ho zase začala nenávidět.
Sedli jsme si s Aronem do kuchyně.
,,Tak co si mi chtěla říct?"
,,Už nemůžu být doma sama. Já...chci někam chodit...chvíly se bavit. Připadám si jako ve vězení!"
,,Kdybys nedělala průšvihy, nemusela bys teď sedět doma."
,,Ale tohle je fakt k zbláznění!"
,,Tak ať jde s námi do společnosti. Aspoň uvidí že to idolové nemaj tak lehký."ozvalo se Baekho ode dveří.
,,To není tak špatný nápad."
,,Vážně můžu?" zeptala sem šéf nadšeně. Už mé fakt nebavilo tu být sama.
,,Myslím že jo." usmál se Aron.
Já sem nadšením málem poskočila. Zítra si konečně pořádně prohlédnu kam kluci furt jezdí.

___________________________________
Yo guyzz. I am back! Za prvé se omlouvám, že je to tak pozdě. A za druhé oznamuji, že jsem otevřela novou FF o Nu'est. Tentokrát je ale hlavní postava Ren.
To je vše. Love ya!♥♥