Kluci už jsou měsíc na tour a mě čekají týdenní prázdniny. Rozhodla jsem se, že za nima pojedu, protože se mi po nich stýská. Po Niallovi hlavně, ale i po Liamovi. Ale na druhou stranu se bojím jak se ke mě bude ten týden chovat? A jak se asi chová k Niallovi?
"Aaaaaa!!!" ozval se jekot a do mého pokoje vtrhli dvojčata.
"Ale holky co se děje?" zeptala jsem se jich se smíchem.
"Ty prej jedeš za bráchou. Co je na tom pravdy?" ozvala se jako první Daisy.
"Je to pravda. Pojedu za ním zítra." usmála jsem se.
"Můžeme jet s tebou?" zeptala se zase pro změnu Pheobe.
"No já nevím. Co by na to řekla mamka?" řekla jsem pochybovačně.
"Mamka nám to dovolila. Ona nám to právě řekla, že jedeš." usmála se zase Daisy. Ty holky se skvěle doplňovali.
"Tak v tom případě si myslim, že není problém. Ale bráchovi to neříkejte. Bude to pro něj překvápko jo?" řekla jsem tajemně.
"Jooooooooo. Jdem si zabalit segra. Pojď!" řekla Daisy a obě odešly k sobě do pokoje.
Zamilovala jsem si to tu. Jsme jedna velká rodina. Nedokážu si představit, kdybych se měla vracet do čech. I když budu muset, ale nevím kdy. A rozhodně se nevrátím na pořád. Jen na návštěvu.
Šla jsem si do kuchyně pro něco málo k jídlu. Byla tam mamka. Už jsem si na to fakt zvykla jí tak říkat. A proč taky ne, že?
"Ty si to holkám opravdu povolila?" zeptala jsem se jí.
"Jo. Dyť víš, že Daisy je na Louím v poslední době závislá. Chce ho vidět. A Pheobe je její dvojče. Ještě, aby nejela s ní." zasmála se.
"To je fakt." odpověděla jsem.
*Druhý den ráno*
"Holky vstávat." vkročila jsem do pokoje dvojčat.
"Emmmm. Ještě neeeee." zamručela Daisy.
"Ale no taaak. Ty jsi si to rozmyslela?" zasmála jsem se a sedla si na její postel.
"Co jsem si měla rozmyslet?" žvatlala rozespale.
"Ty jsi zapoměla na svého brášku?" smála jsem se dál.
"Neeee!!! Nikdy!!! Pheobe vstávej!!! Jedeme za bráchou!!!!" najednou vyskočila z postele, zatřásla se segrou a utíkala do koupelny.
Byla roztomilá. Hned za ní běžela i Pheobe. Trochu jsem jim tu poklidila ustlala postele a šla jsem do kuchyně udělat snídani. Holkám jsem každej udělala müsli s jogurtem a džus k tomu. Sama jsem si dala jen ten jogurt. Holky byly hotové během chvilky. Snídani měli v sobě taky během chvilky. Pak už jen rozloučení s maminou a hurá na letiště.
Letěly jsme do Paříže. Zdrží se tam týden, abych si užila prázdniny. Z holek budou nadšený. To vím. V letadle jsem si pouštěla písničky a holky obě usnuly. Byly opravdu unavené. Na letišti na nás měl čekat jen Louis. Ten bude sakra překvapenej. Vylezly jsme z letadla, došly si pro kufry a šly jsme hledat Louího.
Viděla jsem ho z dálky jak k nám stojí zády. Ten jeho rozcuch na hlavě se nedá přehlédnout. Drkla jsem do holek a naznačila, aby byly potichu. Kupodivu poslechly. Já se rozběhla a skočila mu na záda. Zaječel a začal se tomu smát. Vzala jsem ho okolo krku a on mě chytnul pod koleny, abych nespadla.
"Otoč se." zašeptala jsem mu do ucha.
On tak udělal a hned jak viděl holky, tak se zarazil. Pak mě opatrně položil na zem a rozběhl se k holkám. Obě najednou je objal. Bylo to krásný. On je má tak moc rád. Tomudle se říká opravdová a pravá sourozenecká láska. Jen jsem se na ně šťastně koukala. Pak přišel za mnou a holky se na něj věšeli jako ozdoby na vánoční stromeřek.
