Victoria without her secret

693 56 0
                                    

Tedy sázka. Miluju studentíky - jsou primitivní. Navíc každý druhý kluk chce experimentovat. Každý v tomhle městě mě chce, bratříčku...? Dejme tomu. Taky mám pár věcí, které chci. A s bratrem je všechno jenom obchod. Otevřu svůj deník a přetáhnu do něj fotku z dnešní noci. Drahé prádélko, vyholená kůže, jenom tak jako stydlivá. Vtipné je, že se fakt jmenovala Victoria. Haha. Zavřu oči a vzpomenu si na celou dnešní noc. Záplava modrých vlasů, nejisté polibky, smích a první orgasmus. To nebylo špatné. Růže a svíčky. Jsem to ale romantik...


A vůbec. Bratr ať mi neleze na oči. Mám svůj program, nemám čas na studentíky. Musím žít, co jiného mi zbývá, ostatně. A můj drahý bratříček...? Copak já vím. Je to idiot a slyší jenom na prachy. Mně stačí YSL hadry a můj xicht. Univerzitu studuju jenom proto, že je to větší zábava, navíc jsem neustále mezi nádhernýma holkama a sexy klukama. To mi vyhovuje.


Nastartuju a svezu se na kampus. Musím zjistit, kde ten debílek je, co studuje, a kde na něj mám narazit. Bohužel kampus není tak malý a v tomhle městě mě chce fakt každý. Nezapálím si, ale vztekle převracím zapalovač v ruce. Kampus je velký a katedra literatury mě pro jeden z mých... zážitků... na svou půdu nepustí. Hm. Jak milé. Zapluju mezi partu studentek v krátkých šortečkách a v opalovačkách. Třeba jim to něco řekne.


"Dámy, jste ozdobou naší Alma mater. Sluší vám to, sluníčka."


Chichotají se a mávají na mě, abych přišel blíž. Nemám bratříčkovo Ferrari, jsem spíš přes Audi. Jeho výstřelky jsou skoro stejně známé, jako moje jednorázovky - a můj deník, ačkoli ho nikdo vyjma bratříčka nesmí číst. Vyhrál tuhle výsadu v jedné z našich společensky nevhodných šarvátek, a samozřejmě, je to můj bratr, ví, o co se vsadit.


Holčičky mi rády udělají místo mezi sebou, vystavují svoje kozičky a doufají, že právě ty jejich mě zaujmou. Smůla, dámy, dneska si jdu pro ptáka. Je pravda, že kluka jsem v posteli už chvíli neměl. Jenže tohle asi bude běh na dlouhou trať. Proč já si tohle dělám. Proč já si nehledím svého. Mám já zapotřebí tyhle ptákoviny dělat?!


"Hrdličky moje, nevíte náááhodou, kdepak bych tady našel skupinu okolo anglické literatury?"


Smějí se a nadšeně se tři z nich přihlásí jako hrdé absolventky prvního ročníku angliny.


"A říká vám něco jméno Eleanor Calderová, dámy?" pokračuju rozverně a položím se jedné z nich do klína. Mám výhled na nádherné kozičky a některá se mi začne prohrabovat ve vlasech.


Trochu opatrněji a zklamaněji mi odpoví, že samozřejmě znají. No, aspoň upadlo to jejich pištění."A znáte jméno Louis Tomlinson?" zeptám se vrnivě. Tohle je příjemné. Možná se vrátím a tyhle tři ošukám, dokud můžu.


Přitakají nadšeněji, až se jim třepou dudy. Přivřu oči a soustředím se na ně. Kozy mě uklidňujou.


"A kde myslíte, že bych ho mohl najít? Někde na kampusu, nebo tak...? Pracuje pro partnera mého otce, rád bych se s ním poznal osobně dřív než na poradě, víte, jaké to je, velké kanceláře, velcí lidi, malá ega..." zasmějí se a mluví o jeho fotbale a jeho pokoji na kampusu, ale dnes ho neviděly a jeho plán neznají.


Kruci. Proč si tohle dělám. Zasraní ptáci.


"Děkuji vám mnohokrát, slečny, ani nevíte, jak rád bych tu zůstal, a jak rád bych se tu s vámi pobavil, ale povinnosti volají."


Dám na jejich radu. Nasadím sluneční brýle, rozepnu ještě jeden knoflíček na košili a do pusy strčím žvýkačku. Vypadá to nedbale a hipstersky. Chybí mi bratrova dokonalá elegance a leopardí hrdost, zato mám protáhlý tón, charisma a obrovského ptáka. Na to letí všichni. I můj milovaný bratr. Vyrazím k fotbalovému hřišti, není to odtud daleko, ačkoli mám trochu problémy s parkováním.


Mám štěstí, jakýsi fotbalový trénink právě probíhá, a jsou tu další kozičky. Jdu sebevědomě rovnou na tribunu, mezi ně. Nasadím Hollywoodský úsměv, všecky pozdravím a nesundám brýle. Zeptám se hned, dochází mi s tím čulibrkem trpělivost.


"Který z nich je Tomlinson, slečny?"


Hm, tak prý sedmnáctka. Odtud piču vidím. Přimhouřím oči, ale je na druhé straně hřiště. Musím blíž, nebo rovnou na hřiště. Nehraju tuhle nudnou hru z pralesa, ani mě nezajímá, tohle by mi neprošlo. Měl bych vymyslet nějaký plán. Ve fotbale se neshodneme, a pokud studuje taky něco tak gayského, jako je literatura, můžu si jít pískat. Nebudeme mít o čem mluvit. Filozofové jsou na tyhle sračky. 


Mluvení a city.


Mluvím jako můj bratr.


Usměju se pro sebe. Dobře. Budu tohohle drobečka držet od té kurvičky dál, jak si bratříček přeje. Na šukání to nevidím. Filozofie, fotbal, upocenci v šatně, fuj. Vzpomínám si, proč preferuju něžné hezké vonící dívky. Hm. Dívky. Pokud ho přitahují. No, asi jo, pokud je s tou kundou, jejíž jméno jsem zapomněl. Úspěšné.


V hlavě vybírám techniku, jak na něj. Ale to bychom se nejdřív museli potkat. A měli bychom se potkat náhodně. Po konci jejich tréninku se zamíchám do ostatních hráčů a pokračuju s nimi ke sprchám. Nikdo tu není, zůstanu opřený o stěnu a poslouchám, co si ti ocasové povídají. Něco o nějakých přednášejících, zkouškách, zápase v neděli. Potřebuju fakta, kokoti. Ho hurá, jeden z těch debilů zařval na Tomlinsona, jestli jde na nějakou párty v pátek. Že ne, má rande s Eleanor. Kdo je kurva Eleanor? Aha, asi ta čubka, co je William zasnoubil. Hm. Musíme se potkat dřív než v pátek. Nebo budu potřebovat bratra.


Nah, dosmrti by mi to připomínal. Mojí, ne jeho, ten zkurvysyn by si našel způsob, jak mě buzerovat i po jeho smrti. Chcípne dřív, je o rok starší. Proč já se s tím zasrancem sázím, kurva. Hraje se mnou ty pičoidní psychologické hry a pak z ničeho nic zaútočí na moje ego. A já na to vždycky skočím. Kurva.Vyloudám se z chodby ven, rozhlédnu se po příjezdové cestě a sáhnu pro cigára. To mě naučil můj milovaný bratříček. Nemám zapalovač. Kurva. Protočím oči a vynadám si do kokotů, ale to mi cigáro nepřipálí.


"Neměl bys," ozve se vedle mě ve chvíli, kdy se na druhém konci cigarety objeví plamínek ze zapalovače.

Potáhnu si a slastně přivřu oči, poděkuju a vydechnu. Pak se podívám na svého zachránce.


"Ty jsi... Harry Styles. Že? Vím, kdo jsi a co se o tobě povídá, takže... nechci, abys to bral nějak špatně, ale... drž se od Eleanor dál, jasně? Ať tě ani nenapadne... se okolo ní vůbec ochomejtat. Jinak ti... nakopu prdel."

Nevzmůžu se ani na slovo. Ten Tomlinson zasraná odejde, ani se na mě nepodívá!

Velmi neortodoxní hry | Larry StylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat