Velmi neortodoxní hry | Larry Stylinson

Kim Kardashian a Jan Pavel II.

Nemám tyhle akce rád, je na nich zakouřeno, všichni jsou opilí a nikdo není ochoten věnovat pozornost ničemu jinému než sobě. Vlastně to shledávám urážlivým. Ovšem já mám zrovna tady nějaký úkol nebo úděl, které bude nutné splnit. A támhle je, na okraji pódia. Drobný brunet, který vypadá, že je pro každou špatnost. Jak rád bych si s ním pohrál, jak strašně rád, ale bohužel to nejde. Není na to dostatek času a já potřebuju jednat.

"Díky za ten oheň tehdá," zamumlám, když stojím těsně za ním.

"C-ah, hej."

"Vypařil ses, ani jsem se nestihl představit," řeknu mu intimně, když se ke mně otočí. "Jsem Harry Styles."

Asi jsem ho překvapil. Nejistě mi podá ruku a potřese tou mou. "Lou-Louis. Tomlinson."

"Já vím," usměju se. "Znám Ashtonovy přátele. Těší mě."

"Mě... mě taky. A... Victor mi... Victor mi říkal, že... o tobě a, uh. Promiň, že jsem na tebe tehdy tak... vyjel."

On ale Zayna potkal. Takže si Victor doopravdy myslí, že je jenom jeden dědic Directions company. No tak to je nádhera. To je velká pomoc.

"Říkal, že ses... za mě zaručil."

Nonšalatně pokrčím rameny, tohle je neuvěřitelné. Vychází to celé mnohem líp, než jsem to sám naplánoval. Nebudu se muset vůbec snažit! "Ale no tak, to je přece maličkost. Co bych pro firmu neudělal. Budeme vlastně skoro rodina, ne?"

"Jo, Victor... říkal, že jsi v tomhle příšerně staromódní," uchechtne se Louis.

Je uvolněný, klidný. Všimnu si piva v jeho druhé ruce. "Někdo tvrdí staromódní, jiný zásadový.""Jo, asi to tak bude. Victor je hodně..." zmlkne, načež trhne rameny. "Nemá mě moc v lásce.""Čím to?" zeptám se a kormidluju ho k baru.

Pokrčí rameny: "Nevím. Asi ego."

Ušklíbnu se. Tenhle klučík nevypadá jako někdo, kdo by byl schopen převzít firmu. Což mi samozřejmě hraje do karet. Zayn ostrouhá, ale to je mi teď jedno. Nemůžu ho tahat pořád s sebou, já potřebuju jednoduchý a naprosto božský plán.

"Kdy tě čekají státnice? Příští týden?" zeptám se se zájmem.

Potřebuju vědět, kolik mám času. Ovšem ne nutně ho budu potřebovat. Úplně stačí, aby se opil. Na to budu potřebovat Ashtona. Bohužel, vedlejší ztráty prostě ve válce bývají. Jenom na půl ucha poslouchám, jak si něco povídá více méně sám pro sebe, pochytím jenom to, že mluví o příštím týdnu. Moc času nemám. Snažím se reagovat a občas se zasmát nebo mu něco odpovědět, ale moc se mi do toho nechce. Hlavně proto, že přemýšlím nad něčím úplně jiným, že. Ale nezdá se, že by mu to vadilo, naopak je rád, že může mluvit. Očividně se rád poslouchá. Zachrání mě známá tvář, kterou potřebuju vidět a doufám, že mi pomůže vypadat věrohodně.

"Ash!" zvolám, když ho zmerčím v davu.

Pravda, já a Ashton se tak dobře neznáme, ale hraju na svou kartu popularity. Každý se mnou chce kamarádit, nebo se mnou spát. Většina chce obojí. Nevyčítám jim to, jsem zkrátka neodolatelný - bratr má pravdu. Chcou mě heteráci i lesby, chce mě Kim Kardashian i papež Jan Pavel II.

"Ah- Harry, ahoj, moc... moc rád tě vidím," usměje se Ashton, ale vypadá překvapeně."Já tebe taky, chlape. Gratuluju k titulu!"

Napadne mě, že bych mu měl alespoň podat ruku, ale pak se rozhodnu formality přeskočit. Přece jenom spolu studujeme už pět let. To, že já jsem si ho nevšímal po celou dobu studia, je věc druhá. Rovnou ho krátce obejmu, čímž očividně získám na důvěryhodnosti. Pospíším si, nemám čas, musím jednat rychle, aby nepojali podezření, a taky aby můj milovaný bratr nestvořil něco, co by mi zkazilo plány. Pokusím se je opít rychle, aby to vypadalo přirozeně. Docela dobře se u toho nasmějeme, a když si jdeme s Louisem ven zakouřit, vím, že má hlavu hodně lehkou.

"Promiň, že jsem... že jsem na tebe... tehdá tak vyjel," zamumlá Louis.

Musím uznat, že je doopravdy rozkošný. Je moc hezký, takhle z blízka. Uznávám, své dělá i alkohol v mé krvi. Tuším mi za večer přišly čtyři zprávy od mého drahého bratra, ale ani jednu nepřečtu. Není čas, navíc musím působit věrohodně. Pokud to vyjde, budu mít na bratra spoustu času.

Mávnu rukou: "Všichni si občas něco špatně vyložíme."

Připálím mu, nahne se ke mně a já vím, že tyhle fotky budou vypadat velmi dobře, pokud je Michael, co k čemu. Potřebuju ale i lepší fotku.

"Ale i tak jsem..."

"Prosím tě," přeruším ho a může to znít trochu otráveně. "To je jedno, budem rodina, ne? Ty jenom musíš udělat státnice. A Victora nechej mně, já už toho páprdu přiměju k rozumu."

"Díky, Harry, já fakt... nemáš vůbec důvod se takhle o mně starat, ale..." je hodně opilý, už je to patrné i na gestech.

"Úplně mi bude stačit, když se od nás s Victorem budeš učit a trochu se vést. A hlavně žádné nervy. Však spojíme firmy, spojíme cíle, ne? Pohoda," obejmu ho jednou rukou, a ten ubohý chlapec vůbec nic netuší. Zvláštním způsobem je mi ho líto, ale tím více chci, aby to vyšlo, abych mohl vidět celý ten výsledek, abych se mohl poplácat po zádech a řekněme si upřímně, dělám to ze sta procent proto, abych si podmanil svého milovaného sourozence.Zvlášť teď, když je to tak zajímavé.