Do práce, Harry. Obléknu se do černého, hlavně nenápadně, vybaven foťákem. Vezmu si otcův Mercedes, stejně je někde v Evropě, a do GPS nastavím adresu, která byla poznamenaná v Cowellově diáři. Je to honosná čtvrť, samé lepší restaurace. Před jednou takovou zastavím. Cowella poznám okamžitě, mladinkou dívku v jeho doprovodu ale ne. Sleduju je skoro hodinu ze svého úkrytu za temnými skly, bohužel neslyším, o čem se baví, ale eventuálně si udělám pár moc hezkých fotek. Jen si počkám, až se políbí. A pak ještě jednou, načež odejdou z restaurace a nasednou do Cowellova auta. Hm. Co já vím, Cowell má manželku a dvě děti, ale tahle holčička vypadá tak na dvaadvacet. No desetileté dítě nemůže mít ani omylem. Jedu za nimi, asi do jejího bytu. Na druhé straně města konečně zastaví u obyčejné bytovky, drží se za ruce, líbají se a zmizí ve vchodových dveřích. Chvíli čekám, jestli se bude dít ještě něco. Rozsvítí se v prvním patře, mám štěstí, zachytím dvě fotky svlékajícího se Cowella. Ještě počkám, kdyby něco, ale pak se v bytě zhasne.
No, to byl rozhodně poučný večer. Schovám foťák a rovnou jedu na koleje. Feldy měl taky dneska schůzku, tohle se bude hodit. Sotva přijedu k jeho fakultě, Feldman vyjde před budovu kolejí. Chvíli tam stojí, načež se k němu přidá jiný muž. Mladší. Kruci, musel bych se dostat blíž, abych mohl udělat kvalitnější fotku. Zkusím objet kampus, ale nemůžu jet příliš pomalu, všimli by si mě. Fotka je určitě rozmazaná a ani tak jsem moc neviděl. Zastavím na parkovišti a s foťákem v saku vylezu z auta. Nevšimli si mě. Je to mladší kluk, tak okolo pětadvaceti. Až když se otočí, poznám ho. Ashton Irwin, ten klučina z mého ročníku. Ještě chvíli spolu mluví, usmívají se na sebe jak blbečkové, načež se políbí. Aha. No, taky dobrá novinka. Tyhle bych potřeboval vidět v trochu intimnější akci, aby to skutečně zamávalo světem. Feldy je svobodný, takže to nikoho nepobouří, leda...
Hm. Leda.
Přesně na tohle jsem stavěný, můj milovaný bratříčku. Vyjdu ze svého úkrytu, tihle dva mi nahrají do karet mnohem víc, když o nich budu vědět.
"Pane Stylesi-!" Ah, Feldman si všiml i uprostřed polibku. "C-!"
"Harry," Ashtonův hlas je prosebný. Prohlédnu si je a musím uznat, že jim to sluší.
"Ah, dobrý večer," pozdravím je a dojdu k nim blíž - ihned od sebe poodstoupí o dva kroky. "Ne, kvůli mně se přece nenecháte rušit."
"Harry, nevykládej si to špatně, já a John jsme jenom... " blekotá hned Ash.
"Pane Stylesi, ujišťuji vás, že Ashtona nijak nezvýhodňuji v obhajobě ani zítřejších státnicích!" ohradí se ihned Feldman.
...A to mě vůbec nenapadlo. To mě vůbec, ale vůbec nenapadlo. Inu, to by možná mohlo být zajímavé. Ne? Začíná se mi to rýsovat.
"Ale to by mě ani ve snu nenapadlo, pane doktore," ujistím ho rychle a zcela vážně. "Vážím si vás, jste čestný muž - navíc neděláte nic špatného. Dnešní večer je pro lásku přímo stvořený, nemyslíte?"
Oba mi trochu nervózně přikývnou.
"Tedy příjemný večer, pánové, uvidíme zítra u státnic. Hodně štěstí, Ash. Určitě to spolu zítra oslavíme!" rozloučím se a vydám se zpátky ke svému autu.
Ještě nevím jistě, jak toho všeho využiju, vím ale, proti komu. A to je důležitější než jak. Můj milovaný bratříčku, ležíš mi v žaludku příliš dlouho na to, abych to nechal jenom tak odeznít. - Vlastně spíš v žaludu. Protáhnu si krk, než nastartuju, a celou cestu myslím jenom na to, jak si vyhoním. Nakonec musím zastavit na opuštěném odpočívadle mezi městskými čtvrtěmi, a vyhonit si hned. Rozptylovalo mě to a já chci dojet domů bezpečně. Když už stojím, prohlédnu si ty fotky, co jsem dneska udělal. Nesnáším všechny ty facebooky, ale tuhle holčičku si musím najít. Vypadá tak na dvaadvacet, maximum. Jsem si jistý, že je to studentka. Co bych asi tak mohl s touhle informací udělat...? Sprostě Cowella vydírat? Ne, to ne hloupé, nechutné a zbytečné. Co mě učil bratr...? Proč lovit, když tě sluhové krmí...? Možná je načase vyzkoušet, jak dobrý v těchhle hrách vlastně jsem.
Což ale znamená, že startuju ještě větší hru o ještě vyšší sázce, než kterou si vymyslel můj milovaný bratr. Svým způsobem mě to nepřístojně vzrušuje, protože jestli vyhraju, už nebudu mít nepřítele.
Pohled na hodinky mi prozradí, že je nejvyšší čas. Znovu nastartuju a zamířím nejrychlejší cestou domů.Dnešek byl nepopiratelně úspěšný.
ČTEŠ
Velmi neortodoxní hry | Larry Stylinson
Fanfiction"Kolik heteráků jsi měl v posteli, milovaný bratře?! Desítky jistě, nejspíš i víc. Všichni v tomhle bohem zapomenutém městě tě chtějí. Chtějí tě gayové i lesby, chtějí tě kněží a modelky, chtějí tě i bezdomovci a politici, chce tě Justin Timberlake...
