Love or be loved

8.kapitola

*GD ještě v restauraci
Jiyong se zvedl a vyběhl ven z restaurace. Slyšel jak na něj Dara něco volá, ale rozhodl se ji ignorovat. Když byl na ulici, rozhlédl se. Viděl jak Chaerin siluetu jak mizí v shluky lidí. To nebylo dobré. Chtěl se za ní rozběhnout, ale někdo ho chytnul za rameno. Jiyong se otočil a viděl Seungriho.
,,Hyung, nech mě jít. Už si svou šanci měl."
,,Ale já... "
,,Hyung!"
,,Seungri, já ji mám rád!"
,,Ale já ji miluju!"
,,Seungri..."
,,Promiň hyung, ale od teď se o ní starám já."
Seungri vyšel směrem k Chaerin. Jiyong jen koukal na jeho záda. Seungri mu nikdy takhle neodporoval. Ale na druhou stranu....Seungri nemá právo mu říkat co mám dělat. Navíc Chaerin má právo vědět co k ní cítí. Chtěl vyrazit za ní, ale bylo pozdě. Seungri ji akorát naložil do auta. Jenže on se jen tak nechtěl vzdát. Nasedl do svého auta.

*CL
Dívala jsem se na Seungriho.
,,Oppa"
Nechápala jsem to.
,,Takže už mi zase říkáš oppa?" podrbal se nervózně na zádech. Zadívala jsem se do země. Co mám na tohle odpovědět?
,,Promiň....já jen... Vypadalas že potřebuješ pomoc....já tě hodím domů."
Lehce sen přikývla.
Zbytek cesty jsme neřekli ani slovo. Začínala jsem se cítit špatně. On mi vyznal svou lásku! Chováním se jak mrcha. Problém byl že ani já nevěděla co si o tom mám myslet. Něco ve mě mi říkalo:,, Ty přece miluješ Jiyonga.", ale zároveň tu byl druhý hlas co říkal:,,Seungri je na tebe milej a hodnej. A nemůžeš říct že se ti nelíbí. Zapomeň na Jiyonga. Seungri tě udělá šťastnou.".
Bylo to hrozný, ale věděla jsem že to musím vyřešit. Zastavili jsme před mím apartmánem. Seungri zaparkoval auto a čekal až z něj vylezu. Už jsem otevírala dveře, když jsem si to rozmyslela. Zavřela jsem auto a otočila se na Seungriho.
,,Já... Jen ti chci poděkovat. Bylo to s tebou opravdu hezké. Jenže já si teď nejsem jistá sama sebou. Mám tě opravdu ráda a nechci s tebou být jen kvůli tomu že mi to s Jiyongem nevyšlo. Ale když počkáš. Když počkáš až ho úplně zapomenu. Pak ti dám odpověď. "
Rychle jsem vyběhla z auta. Šla jsem směrem ke vchodu když mě někdo chytil za ruku a přitáhnul k sobě do náruče.
,,Seungri..."
,,Já na tebe počkám klidně i sto let., jen a bych mohl být jedinou minutu s tebou."
Políbil mě. Kolena se mi podlomila. Jeho rty byli tak jemné a při tom tak pevné. Bylo to jakoby se všechno kolem mě točilo. Když se jeho rty oddálili, chtěla jsem ho přitáhnout zpátky. On se na mě usmál.
,,Budu čekat na tvoji odpověď."
A odešel. Dívala jsem se jak jeho auto opouští parkoviště. Moje srdce bylo jako o závod.,, Seungri....Asi tě mám opravdu ráda...." zašeptala jsem. Pak jsem se otočila a vešla do bytu. Potřebuji sprchu.
*GD
Nechápal jsem to. Proč ji líbal? Proč se nechala? Proč se to všechno děje? Musí s ní mluvit. Teď hned!

__________________
Yo guys! Nová a opět krátká. A opět otevřenej konec. Ale stejně vás miluju ♥♥♥