Effie
Bylo to někdy kolem třetí ráno, kdy do naší ubikace vtrhnul voják. Probudil mě i Tess a radostně oznámil, že se Katniss dostala k tomu hadovi a zabila ho.
A ještě, že na Plutarchův rozkaz se máme s Tess sebrat a letět s ním ještě tu noc do Kapitolu.
Neváhala jsem ani vteřinu a vzala Tess všechny věci co tu měla do jejího batůžku. S Tess v náručí jsem procházela s vojákem přede mnou potemnělými chodbami třinácky. Nebála jsem se. Věděla jsem, že pokud se dostanu do Kapitolu, do Prezidentského paláce tak najdu i Haymitche.
S vřelostí jsem přijala Plutarchovo objetí, kterým mě vítal a poté mě zavedl do vznášedla.
Tess mi usnula na klíně a my s Plutarchem jsme v klidu a tiše diskutovali o tom, jestli se Haymitch opravdu nachází v Prezidentském paláci. Přišlo téma i na můj pobyt v Kapitolu a s donucením jsem poslušně odpovídala na jeho dotěrné otázky.
Pokud to pomůže Haymitchovi, tak bych pro něj šla klidně až na konec světa.
***
Prezidenstký palác už byl obsazený nejhlavnějšími občany z Třináctého kraje. A mezi nimi byla i Coinová.
Za mými zády se dovřou těžké zdobené dveře.
Do nosu ně udeří vůně laku a starých koberců.
Donesu Tess k velké posteli s nebesy a uložím jí ke spánku.
S povzdechem přejdu k jedné ze skříní a objevuji tam saténovou noční košili. A pak vcházím do přilehlé koupelny, kterou nejspíš vlastní každý pokoj tady. Jen se rychle sprchuji. A i přesto, že se jedná o rychlou sprchu, tak si užívám dostatku teplé vody, o kterou se s nikým po dlouhé době nemusím dělat.
Ale i tak, když vylezu a suším se tak se můj mozek ubere směrem, který je pro mě nejbolestivější. A to tím Haymitchovým. Já si tu užívám sprch a on je stále někde zavřený pod tímhle palácem.
Kdybych alespoň věděla, kde ho hledat. Alespoň maličkou nápovědu, kdyby mi někdo dal.
S povzdechem odkládám ručník a beru do ruky hřeben. Rychle si pročešu vlasy a odcházím si lehnout k Tess.
Přitahuji si jí k sobě, líbám na čelo a pomaličku se propadám do zasloužené říše snů.
Neboj se, lásko. Zítra už tě jistě najdeme.
