Z pohledu třetí osoby
Effie si hověla na posteli v Katnissině domě. Odpočívala.
Zítra jí a Haymitche čeká velký den. Byla nervózní.
Stejně, tak i Haymitch, který s Katniss byl domluvený na posledním výletu s Effie jako zamilovaný zasmoubený pár, a proto se teď tiše plížil chodbami, protože nikomu neoznámil, že si chce ukrást nevěstu skoro na celou noc. Katniss doufala, že jí pozve na oběd, ale když se tomu tak nestalo, myslela si, že Haymitch samou nervozitou zapomněl. Nakonec vzdala snahu ho vyhlížet a odklidili se s Peetou do ložnice, kde měli své plány.
Haymitch jemně klepnul na dveře.
Effie se zmateně podívala na hodiny. Blížilo se k sedmé hodině večerní, slunce zachvilku zapadne za horizont.
Vstala tedy z postele a líným krokem došla až ke dveřím a vzala za kliku.
Neviděla svou lásku už druhým dnem a tak to bylo jako shledání po spoustě měsících.
Samou radostí se usmívajícímu Haymitchovi vrhla kolem krku a odmítla ho ještě na dobu tří minut pustit.
Milovala jeho kolínskou, milovala jeho blízkost. Ona vlastně milovala jeho.
Samou radostí se div nerozplakala.
Haymitch si také užíval její blízkosti po dlouhý čtyřiseti-osmi
hodinách. Pro oba z nich to byli muka, do téhle doby byli zvyklí trávit čas spolu a se svou dcerou.
Ale díky Katniss a Peetovi museli být před svatbou v naprostém odloučení. Aby se plně spustředili na přípravy jimy bylo řečeno.
"Musíme jít, Effs." Špitne jí do ucha.
"Kam bys chtěl jít? Chci tě. Teď a tady." Zavrní jako kočka.
"Neboj, budeš mít příležitost." Ikdyž nerad, tak jí odmítá.
Také by se rád pomiloval, ale věděl, že potom to bude lepší a navíc mu nebylo několikrát příjemné, že by to musel dělat v domě Katniss a Peety.
"Tak dobře." Kývne Effie.
Haymitch jí vezme s blaženým pocitem, že se jí může znovu dotýkat za ruku a už se spolu tiše plíží pryč z domu, daleko od Vesnice Vítězů, dokud nedojdou na Louku, kde Effie čeká spousta lucerniček, rozprostřená deka a piknikový koš.
Nezmůže se na slovo. Ano, Effie Trinketová, která vždy našla odpověď se právě nezmůže ani na pouhé ň. Jen s úžasem zírá na to, co pro ní Haymitch připravil.
"T-to je pro mě?" Dostane ze sebe po pár minutách.
"Jistě." Pousměje se Haymitch a nezpouští oči z její tváře.
Najednou se jejich oči střetnou. Přesně jako před pár lety se střetávají fialkově modré oči s těmi bouřkově šedými.
Nikdo z nich nemluví. Tahle chvíle ani nepotřebuje slova. Bylo to v obouch. Tolik pocitů a přesto nikdo mluvit nechtěl.
Haymitch s hlubokým nádechem překoná mezeru a líbá jí na horní ret. A tak nevyhrávají slova, ale pouze vzájemné dotyky. Vzájemná souhra těl. A jejich vzájemná láska.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Zdravím, vás u konce :)
Doufám, že se líbí. Docela jsem si s tím vyhrála.
Všem co to čtou moc ale neskutečně moc děkuji za podporu. Jste úžasní:)
A pro Hayffie fanoušky.
Už jsem měla tu čest vidět první fotku Hayffie polibku*-* A teď mě to čeká ještě ve filmu. Sakra. Budu brečet:'(
Ale mějte se fanfárově:')
