My roommate's an asshole

Porušuješ pravidla, Harry! - Part 9

Stále jen s ručníkem okolo těla, jsem se rychle vydala do kuchyně, protože jsem měla hlad.

Do varné konvice jsem si dala vodu na čaj a z lednice jsem si vyndala mléko, které jsem si plánovala dát trochu do čaje a hlavně i do cereálií.

Ve spodní poličce jsem našla své cereálie, nasypala je do misky a zalila to mlékem, čaj jsem v hrníčku zalila vodou, dodala trochu cukru a mléka a spokojeně si všechno dala na stůl.

„Dáš si čaj?" Promluvila jsem na něj, když jsem se vracela pro lžíci k lince a on se objevil ve dveřích.

„Jo, díky." Vyndala jsem další sáček čaje a natahovala jsem se pro další hrníček pro Harryho, jenže jsem pocítila jeho ruce pod mým ručníkem a to mě zastavilo.

„Harry." Zakňučela jsem, když mi přejel po zadku a pak i dopředu.

Svojí pravou ruku jsem okamžitě umístila na svůj ručník a přetočila jsem se k němu čelem.

„Chtěl jsem říct, že bych si dal tebe, ale nechtěl jsem používat tvoje slova." Pleskl mě po zadku a podal si sám sobě hrníček, který si dokonce i zalil vodou, takže já celá lehce vykolejená, jsem se mohla přesunout zpět ke stolu.

„Dobrou chuť." Popřála jsem mu a sledovala ho, jak si sedl ke stolu s toastem a čajem.

„I tobě."

„Co máš dnes na plánu, když ti je tak hrozně špatně?" ještě dodal a uchechtl se.

„Chtěla jsem se kouknout po okolí a pak si asi zjistím, kde mám zítra přednášky."

„Jasně, jen mi řekni čísla učeben a já ti nakreslím mapu."

„To nebude třeba, Robin na mě počká před školou." Když jsem řekla jeho jméno, jeho obličej se zastavil a otevřel svoje ústa.

„Jakej Robin do prdele?"

„První den mě dovedl do ředitelny, pár vět jsme si napsali na facebooku, zdá se být fajn."

„Fajn." Ukončil téma Robin a dále jedl svůj toast.

„Můžeš jít se mnou, ukázat mi to tady."

„No, myslím, že Robin to tady zná určitě taky moc dobře." Začal.

„Harry, nežárli, jak malý dítě." Začala jsem se smát.

„Ale jakej Robin, do prdele?"

„Ježiši nějakej spolužák, ani nevím, do jakého ročníku chodí."

„Ty jsi fakt blbá."

„Záleží ti na mně?" položila jsem mu vcelku normální otázku.

„Co to meleš za nesmysly?"

„Jo, protože jsi žárlil." Vstala jsem od stolu, misku i s prázdným hrnkem jsem zandala do myčky a chystala se k odchodu.

„Zítra večer jsme pozvaní na party." Začal s novou konverzací.

„My?"

„Jo, jsem pozvanej a řekl jsem, že tě vezmu taky, abys poznala pár lidí."

„Dobře?" řekla jsem nejistě.

„Bude sranda, teda jen pokud se neopiješ, tak jako posledně."

„Ne, to nehrozí." Vzpomněla jsem si na včerejší ráno a hned se mi zvedl žaludek.

„V kolik?"

„Já nevím, do kdy máš přednášky?"

„Ještě jsem to nezjistila, musím se kouknout na email a pak na internet školy."