My roommate's an asshole

Sebevražda s panem dokonalým - Part 14

„Sorry kámo, ale ta její postava, prsa a to prádlo, měl jsi jí zahalit do arabskýho hábitu, aby na ní někdo nečuměl." Uchechtl se ten prostřední a já musela taky.

„Okey." Radši se napil a mě si pořád držel u sebe. Jen jsem mlčela a taky si usrkla svého drinku.

„No my jdeme." Harry mě zatáhl za ruku, div jsem to nerozlila a během chvíle jsme se ocitli pod schody k tobogánům.

„Jdeš nebo na co čekáš, kočko?" popohnal mě svými slovy asi z desátého schodu, zatímco já pořád držela kelímek.

„Odlož to na zem a pojď." Udělala jsem dle jeho pokynů a vydala jsem se za ním nahoru.

Vyzvedl nafukovačku pro dva a postavil ji do tobogánu.

„Sedni si, jako bys jela pozadu." Poručil mi.

„Cože?"

„No šup." Opatrně, držíc se jeho ruky jsem tak udělala a během chvilky nasednul i on. Svoje nohy si dal okolo mých boků a pažemi si mě k sobě přitáhl ještě blíž.

„Byla červená, ty debile." Začala jsem se smát.

„Aaaaaaaa." A pak jsem začala ječet.

„Jsi normální, proč jedeme pozadu a do prdele, proč to bylo tak prudký?"

„Pozor, teď dvě rychlý zatáčky." Upozornil mě, ale to mi bylo prd platný.

Po dvou zatáčkách následoval opět prudký sjezd a na konci jsem se na něj omylem v brouzdališti svalila.

„Vstávat."

„Ne, to si děláš srandu. Už tam nikdy nejdu, minimálně ne pozadu."

Jednoduše si mě přetočil pod sebe a pak mě i zvedl.

„Tak další tobogán." Vzal mě do náručí a šel se mnou.

„Né, prosím." Začala jsem se svíjet, ale s ním to nic nedělalo.

„Upřímně bych nejradši šel někam, kde by nikdo nebyl a pěkně si to s tebou rozdal, ale ještě si sjedeme pár tobogánů, abys věděla, jak úžasný to tady je." Uchechtl se a kousl mě do prsou.

„Hele!" pleskla jsem mu po tváři a on mně ve vteřině pustil na zem, samozřejmě opatrně.

„Tak a teď nahoru." Stáli jsme v příjezdovém místě od tobogánu a on po mě chtěl, abych šla do tobogánu a šla nahoru?

„Ani náhodou, proč nejdeme po schodech?"

„Bože, tady není žádný proud. Trochu zábavy ne?"

„Zabiju tě." Zamumlala jsem a vydala se na tobogán. Opatrně jsme dolezli už nějaký kousek a bylo mi jasný, že Harry mi celou dobu čuměl na zadek.

„Řekneš mi upřímně, kam pořád čumíš?"

„Na tebe."

„Haha." Opatrně jsem se na něj otočila a podívala se na něj, jak tam stál, rukama se držel z každé strany tobogánu a nohama byl zapřený do stran.

Pomalu jsem se nad něj nahnula a chtěla ho vyprovokovat, jenže mi ujela noha a spadla jsem na něj, tím pádem jsme se rozjeli dolů.

Začala jsem se smát a on taky.

„To nebyl dobrej nápad." Zkonstatovala jsem, jakmile jsme na sobě dojeli dolů a já se pomalu začala zvedat z jeho těla.

„Byl, ještě mám lepší a to třeba ovládnout zmrzlinový kout."