Krev ve větru a oheň v srdci

11. Strach

Mirakl

Přetočila jsem se na druhý bok, kvůli slunečním paprskům. Narazila jsem do něčího těla. Prudce jsem se posadila a podívala se na elfa, ležícího po mém boku.

Brzy mi došlo, že je to Thranduil. Netrvalo dlouho a já si uvědomila co se dělo minulou noc. Rychle jsem se zvedla a doběhla si pro šaty, které zůstali u jezírka. Jakmile jsem si šaty přehodila přes hlavu, vrátila jsem se k Thranduilovi.

Potichu jsem se nad něj naklonila a políbila ho na rty. Král se jen usmál a spokojeně spal dál. Musela jsem se nad tím pousmát.

Potichu jsem došla ke dveřím a otevřela je. „Kam pak to jdeš?" Ozvalo se za mnou a já se pomalu otočila. „Musím se převléci a upravit." Hned poté jsem vyběhla z králových pokojů. Cestou jsem potkala několik strážných. Vždy se na mě dívali jako na ducha.

Konečně jsem vběhla do svého pokoje. Rovnou jsem si to zamířila do koupelny, kde jsem se omyla. Když jsem se vrátila do pokoje, zamířila jsem ke skříni s šaty. Ze skříně jsem vytáhla lehké stříbrné šaty a přetáhla si je přes hlavu. Spěšně jsem si rozčesala vlasy a upravila se. Když jsem byla, spokojená se svým vzhledem tak jsem zamířila do sálu, kde se podávala snídaně.

Jakmile jsem vešla do sálu, upřeli se na mě všechny oči. Loki, Galadriel, Celeborn, Thranduil a několik párů očí, výše postavených elfů. Jen jsem se přitrouble usmála a doběhla na své místo, po boku Lokiho.

Thranduil

Přišlo mi, že je s Mirakl něco špatně. Skoro nejedla a měla matné oči. Doufal jsem, že není nemocná. Proto když všichni dojedli a začali, odcházet zamířil jsem za ní. Zastavil jsem jí a otočil si jí k sobě. „Co se děje Mirakl? Stalo se něco?" Naléhavě jsem se na ní podíval. Mirakl se mi však vytrhla a udělala pár kroků. Poté se zřítila k zemi.

Opatrně jsem jí vzal do náruče a zamířil s ní na ošetřovnu. Ramenem jsem vrazil do dveří a vběhl do místnosti. Eldin se na mě překvapeně podíval. Poté však pohledem sklouzl k dívce a pochopil. Vzal si od mě bezvládné tělo. Položil ji na lůžko a vyhnal mě.

Eldin

Po pár vyšetření jsem věděl co Mirakl je. Proto jsem jí nechal odpočívat a vyšel na chodbu, kde už čekal vyděšený král a Loki. „Králi, Loki. " Kývl jsem na pozdrav. Jelikož mě oba propalovali pohledem tak jsem dál neotálel. „Mirakl...."