13. Jako vážně?

854 49 3
                                    

*další den*

Probudila jsem se ve věcech, ve kterých jsem přišla domů. Šla jsem se osprchovat a odmalovat. Slyšela jsem jak mamka dělá snídani, tak jsem šla za ní.

"Ahoj Ell." řekla a dala přede mě tousty se sýrem. "Ahoj, děkuju." řekla jsem a dala se do jídla.

Přemýšlela jsem o včerejšku. On mě znásilnil.. To mu nikdy neodpustim.. řikala jsem si pro sebe.

"Mamí dneska pujdu do města jenom tak se cournout ok?" "A Caroline s tebou nejde?" zeptala se a napila se své kávy. "Chci jít sama.." řekla jsem a zakoukala se do stolu. "Stalo se něco?!" zeptala se starostlivě. "Ne mezi mnou a Care je vše ok.." řekla jsem a přikývla. "Já to ale myslím všeobecně.." řekla a já stuhla. Nemohla jsem jí to říct.. Udělala by moc velkou scénu.. "Nic se neděje mami." řekla jsem jako by se fakt nic nedělo..

-----------------
*16:00*

Seděla jsem ve Starbucks a dopíjela své vanilkové frappé. Najednou mi začal v kapse zvonit telefon.. My o vlku.. Volal mi Tate. Nezvedla jsem mu to..

Jela jsem domu. Celou cestu autobusem jsem pozorovala tlačítko, které skákalo po displeji mobilu a nutilo mě, abych hovor přijmula.. Neudělala jsem to.

Když jsem konečně přišla domu uviděla jsem na lince vzkaz:

Nečekej na mě. Jela jsem za Fran.
- pusu máma.

Fran byla mamky kamarádka už od střední. Pravidelně se scházeli na flašku vína buď u ní nebo u nás.

Byla jsem sama doma takže jsem si stáhla nějakou komedii, udělala popcorn a šla se koukat.

Asi po 2 hodinách jsem se koukla na mobil.. 15 zmeškaných volání.. Od Tata.. A jedna smska:

Ahoj, včera jsem to přehnal. Chci se ti omluvit. Šlehnul jsem si před našim srazem. Byl jsem moc nadrženej a nezvládl to. Omlouvám se. Zvedni ty hovory prosím.. Ps: I Love You.

Dělá si srandu? ...

Tak jsem mu teda zavolala. Dali jsme si sraz za 10 minut před mým domem.

-------

"Elisabeth, já-" začal, když v tom jsem mu jednu lískla. "Řikal jsi, že s fetem přestaneš!!!! Co to mělo sakra bejt?!?!" začala jsem na něj řvát. Do očí se mu nalily slzy. "Já se ti hrozně omlouvám. Neovládl jsem se. Promiň." řekl a chtěl mě políbit. Lískla jsem mu ještě jednu a nahodila vražedný pohled.

"Vzpamatuj se!! Skončil jsi u mě ty hajzle!!" řekla jsem a on se rozbrečel. "Ell ne!! Prosím.. Jsi moje všechno." začal.. "Ani mě neznáš!!" namítla jsem. "Ale strašně rád bych pořádně poznal.." řekl a utřel si slzy. "Získám tvojí důvěru někdy zpátky?" zeptal se. "Nevim.. Rozmyslim si to." řekla jsem a zalezla rychle domu. Zabouchla jsem dveře a oknem ho pozorovala.

Stál před mým domem ještě tak 10 minut a brečel. Rozbrečela jsem se taky..

Je tak dokonalej.. Klidně bych s nim byla do smrti.. Ale on mi ublížil. Bolestivě. Znásilnil mě.. Ale stejně ho miluju.. Co se to děje sakra?!

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Kisses -U

Why him ?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat