Why him ?!

42. Riziko

Probrala jsem se ve velké bílé místnosti. Když se mi konečně podařilo otevřít pořádně oči, otočila jsem hlavu na pravou stranu. Ležel tam Tate.. Zírající do stropu. Zaregistroval mě až po nějaké chvíli.

"Je mi to hrozně líto Ell." řekl zírajíc stále do stropu. "Nevím, co se to stalo.." pokračuje. "..najednou jsem viděl tmu a nic víc. Pak jsem cejtil náraz do hlavy.. Vzbudil mě tvůj křik.. Nemohl jsem se orientovat. Na poslední chvíli jsem na tebe zakřičel.. Pak náraz. A potom.." nadechl se, aby pokračoval. Měl slzy v očích..

"A potom?" vymámila jsem bolestně ze sebe. "Jsem tě asi dvě sekundy viděl prolétávat čelním sklem.." řekl a utřel si slzu stékající mu po tváři. "Je mi to tak moc líto Ell." spustil se mu vodopád slz. "Nejdůležitější je to, že žijeme ne?" každé slovo.. každý nádech.. mě píchal v plicích jako nože.. Tate konečně svou hlavu otočil na mě.

"Mohl jsem tě zabít Ell.." jeho pohled byl tak lítostivý a zranění.. Není to jeho chyba.. "Ale nezabil.." dodala jsem a vše jsem dovršila lehkým úsměvem.. Najednou se rozrazily dveře..

"Ell jsi v pořádku?!"
"Tate žiješ?"
"Jak je ti zlato?"
"Co se stalo?"
"No vy oba teda vypadáte.."

Tahle slova spolu s dalšími jinými se rozlíhala po pokoji. Rodiče Tata a moje máma tam křičeli.. Ani jeden z nás nemohl odpovídat, tak jsem jen gestem ukázala ať jsou ticho. Všichni okamžitě stichli.. Moje máma šla ke mě a Tatovo rodiče k němu.

Bez jediného slova mě máma pozorovala.. Měla jsem zavázanou hlavu, límec, ruku v sádře a nohu taktéž.. Tate měl krunýř a sádru na ruce.

Ozvalo se se lehké ťukání na dveře.. "Dobrý den Lagdonovi a paní Goode.. Nesu lékařskou zprávu.." ozvalo se a všichni zpozorněli. "Slečna Goode má zlomenou pravou ruku a levou nohu. Lehce naražené krční obratle a pohmožděninu na hlavě.. Což způsobilo lehký otřes mozku.." mamka pečlivě poslouchala doktora a držela mě u toho za levou ruku.

"Pan Langdon má zlomené žebro a levou ruku.." jeho rodiče poslouchali doktora jako by to byl bůh.. Tate se nadechl, aby něco řekl. Všichni ztichli, aby to mohl říct, protože více než šepot z něj nevycházel.

"A zjistili jste proč jsem omdlel?" vymámil ze sebe. "Provedli jsme odběry krve a provedli konzultaci na výsledek." .. "A?!" dodala rázně Tatová máma a chytla ho za zdravou ruku.

"Bral jste v minulosti drogy?" zeptal se doktor.. Tatovo rodiče zpozorněli.. Zřejmě o tom nevěděli. "Bral je v minulosti.. Asi tak tři roky zpět.." vyhrkla Tatova máma.. Jo, nevěděla o blízké minulosti. "Bral jsem je ještě tak měsíc zpátky.." dodal Tate.. Vražedné pohledy rodičů ho propichovaly jako kopí a on byl lehce nervózní..

"Přestal jsem.. Kvůli Elisabeth." dodal a usmál se. "No ukázalo se, že vaše závislost na vás nechala značné následky. Nestává se to u všech závislých, ale vy jste výjimka." začal doktor. "Jaké následky?" zeptal se Tatův otec.

"Když přestanete brát bez odvykací kůry, tělo to nese špatně.. Tyhle záchvaty jsou něco jako abstinenční příznak. Jsou tu největší rizika právě při řízení.. Takže se připravte na to, že chvíli bude tělo vstřebávat to, že už nic neberete."

"Takže se mi to bude stávat častěji?" zeptal se Tate.. "Pravděpodobně ano. Sem tam omdlíte nebo budete mít záchvat vzteku.. Nejhůř můžete mít infarkt.. Proto až vás pustíme doporučuji 24 hodinový dozor." pronesl doktor.

No potěš koště.. Tak on přestane a je na tom ještě hůř.. Záchvaty vzteku.. Ty měl, když bral.. A teď to možná bude ještě masivnější..

"Takže zatím buďte oba v klidu.. Odpoledne vás přijdeme zkontrolovat." dodal doktor a odešel.

"Děláš si srandu, že jsi zase bral?! Co tě to napadlo?! Víš sám dobře jak dlouho ti trvalo přestat.. Ty se chceš snad zabít?!" začala Tatovo máma.. My ji jen tiše pozorovali. "Zdá se, že jsi to zkoušel i jinak.." dodá Tatovo táta a zvedne mu pravačku. Jeho rukáv mu spadne až k loktu a odhalý se mu jizvy od žiletky.

"Důvod?!" zakřičí Tatův táta držící mu pravou ruku. "Tyhle čtyři jsou.. Jedna za každý týden s Katie." rodiče pochopili a já taky.. To byla ta holka, kterou miloval..

"A těhle pět?" zeptal se táta znovu. Tate se nachvilku odmlčel. Otočil hlavu ke mě s lítostivým pohledem. Všichni čekali na jeho odpověď. "Tři znásilnění a dvě facky.." dodal pozorujíc můj pohled na něj.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
-U